Okresní soud v Kolíně 18 C 115/2026-76 – Náklady řízení

Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 91 420 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel se žalovaným dne 9. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně dodatku č. , hodnota, , na základě, které poskytl žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 68 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že ji provedl před uzavřením smlouvy s požadovanou odbornou péčí. Žalovaný mu za tímto účelem poskytl požadované informace a předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a schopnost žalovaného úvěr splácet. Z informací a dokladů získaných od žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí 27 788 Kč. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem 19 178 Kč, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 860 Kč stanovené zákonem a k němu vydaným nařízením vlády. Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného ve veřejných registrech NRKI a ISIR. Žalovaný tak měl měsíčně 7 610 Kč disponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru a nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit žalobci úroky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroku se žalovaný zavázal splatit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 4 165 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nesplácel úvěru řádně a včas, dopisem ze dne 20. 8. 2025, 21. 10. 2025 a 20. 11. 2025 upozornil žalobce žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, žalobce úvěr zesplatnil a dopisem ze dne 24. 11. 2024 vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 78 695 Kč. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky uhradil pouze 33 320 Kč. Žalobce tak konkrétně žalobou požadoval zaplacení zažalované částky. Žalovaný svůj dluh neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, resp. smlouvy o úvěru, č. , hodnota, , ve znění dodatku č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 9. 12. 2024 tuto smlouvu, na základě, které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 68 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 48 splátkách po 4 165 Kč, a to vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém bude úvěr vyplacen. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobci 199 920 Kč. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 68,36 % ročně. Mezi stranami bylo v čl. 6 smlouvy mj. ujednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále bylo ujednáno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů je věřitel oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků (povinností) ze smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Rovněž bylo sjednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.4. Z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že smlouva byla žalobcem schválena dne 10. 12. 2024 včetně splátkového kalendáře. Z dodejky bylo zjištěno, že oznámení o schválení úvěru bylo uloženo dne 10. 12. 2024.5. Z formuláře hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalobce při uzavírání smlouvy vyhodnotil bonitu žalovaného. Zjistil jeho zaměstnavatele, kterým dle formuláře byla , právnická osoba, , , adresa, , kde žalovaný pracoval od 1. 4. 2023 na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou. Ve formuláři je dále uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 27 788 Kč a jeho měsíční výdaje v celkové výši 19178 Kč sestávající z částky životního minima 4 860 Kč, nákladů na bydlení ve výši 4 641 Kč, splátek společnosti , právnická osoba, . 9 677 Kč, ostatní v částce 0 Kč, dále žalobce připočetl rezervu v částce 1 000 Kč. Disponibilní příjem žalovaného tak dle formuláře činil 7 610 Kč.6. Z výpisu z NRKI soud zjistil, že žalobce žalovaného prověřil v tomto registru, z výpisů vyplynulo, že žalovaný žádal o úvěr u 4 institucí, nemá závazky po splatnosti.7. Z dokladů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalobci byl předložen výpis z účtu žalovaného ukazující pohyby na účtu za období 1. 7. 2024-5. 12. 2025. Z výpisu jsou patrné pouze příchozí platby ze zaměstnání žalovaného, dne 10. 7. 2024 částka 29 923 Kč, dne 9. 8. 2024 částka 28 101 Kč, dne 10. 9. 2024 částka 4 186 Kč, dne 10. 10. 2024 částka 32 135 Kč, dne 8. 11. 2024 částka 21 166 Kč.8. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 68 000 Kč, částka mu byla vyplacena 9. 12. 2024. Dále že žalovaný na úvěr částečně hradil, celkem uhradil částku ve výši 33 320 Kč.9. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši 68 000 Kč byla vyplacena dne 9. 12. 2024 na účet žalovaného, který uvedl ve smlouvě o úvěru. Variabilním symbolem platby bylo číslo smlouvy.10. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 8. 2025, dne 21. 10. 2025, 20. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl upozorněn na prodlení s úhradou splátek a na možnost zesplatnění celého úvěru.11. Oznámením ze dne 24. 11. 2025 žalobce informoval žalovaného, že vzhledem k prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 65 dnů, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané smlouvy. Zároveň byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 78 695 Kč, a to do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.12. Předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 20. 4. 2026 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve lhůtě 15 dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne 20. 4. 2026.13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Původní věřitel sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („z.s.ú.“).15. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.19. Podle § 122 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.20. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).21. Dle výše uvedených ustanovení z.s.ú. se tak soud zabýval otázkou, zda žalobce řádně prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, přičemž dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce bylo nedostatečné. Žalobce sice náležité zjistil příjem žalovaného za několik měsíců předcházejících poskytnutí úvěru spočívající ve mzdě od zaměstnavatele , právnická osoba, , , adresa, , avšak stejnou péči nevěnoval zjišťování jeho skutečných výdajů. Namísto toho se spolehl pouze na tvrzení žalovaného a zároveň použil částku životního minima. Pokud si žalobce od žalovaného obstaral výpis z účtu prokazující příjem ze zaměstnání, mohl si od něj vyžádat i výpis z účtu celkový, tj. včetně výdajů, který by mu umožnil seznámit se s faktickým hospodařením žalovaného. Žalobce tak nemohl být v pozici, kdy by z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet (viz dikce ust. § 86 odst. 1 o.s.ř.).22. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna jeho zákonná povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.23. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný jen co do části 44 015 Kč a 12 725,40 Kč (výrok I), ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II). Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobce má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud přiznal tak, jak žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšnější, náleží mu náhrada nákladů řízení v poměru 11,86 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh, podání, účast u jednání dne 10. 8. 2026) po 4 780 Kč dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb. („a.t.“), 5 režijních paušálů po 450 Kč dle § a.t., cestovné za cestu na jednání u zdejšího soudu a zpět dne 10. 8. 2026, trasa Pardubice – Kolín a zpět, 136 km, při průměrné spotřebě vozidla 5,4 l/100 km, vyhláškové ceně paliva 34,70 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,9 Kč činí 1 057,23 Kč, náhrada za promeškaný čas strávený cestou na jednání soudu a zpět dne v trvání 4 započatých půlhodin činí 4 x 150 Kč, tj. 600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a.t., 21 % DPH advokáta ve výši 5 839,53 Kč a 4 571 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 38 217,75 Kč, z toho 11,86 % představuje částku 4 532,63 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.