8 C 210/2021-37 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se domáhá pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně se stala věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], a to na základě Smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to formou zápůjčky, v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku v celkové výši [částka], představovanou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a uvedeného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky a ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky i právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkovou částku ve výši [částka]. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena stávající žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně již ničeho uhrazeno. Žalovaná tedy dluží žalobkyni jistinu ve výši [částka], představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši [částka] a částkou žalovanou zaplacenou ve výši [částka], dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] představuje zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny od [datum] do data uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, tj. do [datum]. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 2993 občanského zákoníku (dále jen o. z.) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 4. Z předložené Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku v částce [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále poplatek v celkové částce [částka], tvořený součtem kapitalizovaného úroku ve výši [částka], částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení výši [částka], tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši [částka], a to formou 24 měsíčních splátek po [částka]. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Žalovaná své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy řádně neplnila, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Právní předchůdkyně žalobkyně proto z důvodu nesplnění povinnosti uhradit včas příslušnou splátku využila v souladu s obsahem smluvních podmínek práva požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Celkem žalovaná z titulu výše uvedené smlouvy o zápůjčce uhradila pouze částku ve výši [částka], jak bylo v řízení prokázáno i předloženou tabulkou umoření. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o zápůjčce byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne [datum] mezi obchodní společnostní [právnická osoba] jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. 5. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o zápůjčce, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů zápůjčky (spotřebitelského úvěru) v podobě poplatku v celkové výši [částka] dospěl shodně jako žalobkyně k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva o zápůjčce (či spíše úvěru) uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne [datum] a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání. Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. 6. V daném případě se žalovaná jako spotřebitel předmětnou smlouvou o zápůjčce zavázala právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení souhrnného poplatku v celkové výši [částka], tzn. že tento poplatek u poskytnuté zápůjčky v částce [částka] činí cca 96,1 % zapůjčené částky. Takto sjednanou výši odměny za poskytnutí zápůjčky je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V