5 C 295/2021-71 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronické platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] z jistiny, tj. z částky [částka] za období do [datum], dále kapitalizovaného úroku ve výši [částka] z jistiny do [datum], dále požadovala úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 12,44% ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], uzavřela se žalovaným den [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tento splácet v 36 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], kdy první splátka byla splatná [datum] a každá další vždy k 20 dni v měsíci. [právnická osoba] (dále jen bankou) a žalovaným bylo sjednáno úročení peněžních prostředků neměnnou sazbou ve výši 12,44% ročně. Žalovaný se rovněž zavázal hradit platby dle sazebníku poplatků. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, banka proto s účinností ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Rovněž uplatnila právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Dne [datum] byla pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaný od postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobou uplatněná částka je tvořena dlužnou jistinou úvěru [částka] a dlužnými poplatky a smluvní pokutou ve výši [částka]. Žalovaný uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vyzval žalobkyni, aby předložila důkaz, z něhož bude zřejmé, že mezi stranami smlouvy o půjčce ze dne [datum] byl sjednán úrok ve výši 12,44% ročně a zároveň aby specifikovala jednotlivé poplatky a výši smluvní pokuty, které požadovala v souhrnné výši [částka]. 3. Žalobkyně na shora uvedené usnesení reagovala podáním doručeným soudu dne [datum]. Uvedla, že částka [částka] představuje součet poplatků ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Poplatky ve výši [částka] jsou tvořeny poplatkem ve výši [částka] za písemné upomínky ze dne [datum] a [datum], vyúčtovaných v souladu se smlouvou ([anonymizováno] x [částka]) a dále z poplatku ve výši [částka] za pojištění schopnosti splácet za měsíc říjen, listopad, prosinec [rok] a leden a únor roku [rok] (tj. [anonymizováno] x [částka] – [částka]). Ke smluvní pokutě uvedla, že pro případ porušení smlouvy stran žalovaného byla sjednána pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Smluvní pokuta [částka] byla účtována z jistiny ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. K výši úroku z úvěru uvedla, že tato je požadována v souladu s úrokem, za který poskytovaly banky domácnostem úvěry na spotřebu s fixací sazby nad jeden rok do pěti let včetně, neboť předmětný úvěr byl poskytnut na 36 měsíců. V rozhodné době uzavření smlouvy tj. [datum] činila roční úroková sazba úvěrů na spotřebu domácnostem dle statistiky ČNB 8,38 % ročně. Žalobkyně proto vzala žalobu částečně zpět o 4,06% ročně na sazbě úroku z úvěru (12,44% - 8,38%) za období od [datum] do zaplacení z požadované jistiny, tj. z částky [částka] (jak upřesnil její právní zástupce na jednání soudu dne [datum]). 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, tj. v rozsahu úroku z částky [částka] ve výši 4,06% ročně od [datum] do zaplacení, a to dle § 96 odst. 1 o. s. ř., soud postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu zastavil, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání (§96 odst. 3, 4 o. s. ř.). 5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci zůstal pasivní, soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jeho nepřítomnosti. U jmenovaného byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.. 6. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy, potvrzení o zaplacení úplaty. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi původním věřitelem, [právnická osoba] (dále jen banka) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky vzniklé ze smluv o půjčkách, úvěrech, kontokorentních úvěrech specifikované v příloze této smlouvy, byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovaným. [příjmení] dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, jak doloženo oznámením (listinný důkaz na č. l. 24 spisu). Oznámení bylo dáno k poštovní přepravě [datum], jak doloženo podacím archem (č. l. 40 spisu). 7. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z rámcové smlouvy, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, jakož i z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce bylo prokázáno, že mezi bankou a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka] Smluvní strany sjednaly úrokovou sazbu ve výši 39,90% ročně (nikoli žalobkyní tvrzených 12,44% ročně, posléze ponížených na 8,38% ročně). Žalovaný se zavázal [částka] včetně úroku uhradit v 36 měsíčních splátkách po [částka], při splatnosti první splátky připadající na datum [datum], a při splatnosti poslední splátky připadající na [datum]. Žalovaný se rovněž zavázal k úhradě poplatku za pojištění ve výši [částka] měsíčně. S ohledem na obsah akceptace návrhu dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne [datum] došlo mezi smluvními stranami ke změně data první splátky na [datum] a data poslední splátky na [datum]. [příjmení] pro žalovaného vedla účet číslo [bankovní účet], a to na základě rámcové smlouvy o postupování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne [datum]. Na tento účet dne [datum] zaslala částku [částka], představující čerpanou půjčku. Uvedené vzal soud za prokázané z výpisu z uvedeného účtu žalovaného. [příjmení] dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému zesplatnění půjčky, dluh vyčíslila celkovou částkou [částka], z toho jistina činila [částka]. 8. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně, shora jmenovanou bankou, a žalovaným, považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatností absolutní dle § 588 o. z.. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný je v pozici spotřebitele (tak jak jej vymezuje § 419 o. z.). Druhou smluvní stranou byla banka a to podnikatel v intencích § 421 odst. 1 o. z.. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích § 2395 o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků a povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřeným, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, který podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru (tak jak byla k důkazu žalobkyní navržena) činila 8,38% ročně. Tato v sobě promítala i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a soud ji proto použil jako vodítko při srovnání obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi smluvními stranami smlouvy o úvěru, a to z pohledu její přiměřenosti. Sama žalobkyně touto úrokovou sazbou argumentovala. Je však třeba uvést, že tato úroková sazba nebyla sjednána v úvěrové smlouvě, v úvěrové smlouvě byla sjednána podstatně vyšší úroková sazba, a to 39,90% ročně. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel sjedná úrok nepřiměřený, tedy ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k