8 C 210/2022-62 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] věřitelem pohledávky za žalovanou, která vznikla společnosti [právnická osoba], a to na základě smlouvy [číslo] s produktovým názvem [příjmení] půjčka v hotovosti týdenní [číslo], kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovanou dne [datum]. Neoddělitelnou součástí smlouvy byly též smluvní podmínky obsažené na stejném listu jako smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalované hotovostní zápůjčku ve výši 6 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 4 617 Kč, představovaný součtem úroku s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně za celou sjednanou dobu trvání smlouvy, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny zápůjčky a poplatku ve výši 10 617 Kč se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 236 Kč s tím, že poslední splátka činila 233 Kč. Žalovaná následně postupně uhradila celkem částku ve výši 7 560 Kč, když poslední platbu ve výši 250 Kč zaplatila dne [datum]. Žalovaná tedy nesplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky, v důsledku čehož žalované vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení, s tím, že tato denní smluvní pokuta je po žalované požadována pouze v kapitalizované částce 3 000 Kč, dále povinnost uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, požadovaný pouze ve výši 136,77 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a dále povinnost uhradit sjednané sankční poplatky ve výši 3 100 Kč, představované poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně a poplatky za upomínky. K datu účinnosti výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, tj. ke dni [datum], byla pohledávka za žalovanou kapitalizována celkovou částkou ve výši 10 293,77 Kč a sestávala z jistiny ve výši 2 490,58 Kč, z poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 1 566,42 Kč, z kapitalizované smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 136,77 Kč a ze sankčních poplatků ve výši 3 100 Kč. Žalobou uplatněným příslušenstvím pohledávky pak je smluvní úrok ve výši 29 % ročně z jistiny 2 490,58 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 2 490,58 Kč od [datum] do zaplacení, když žalovaná byla po postoupení pohledávky výzvou k okamžitému splacení dluhu vyzvána k zaplacení částky v celkové výši 10 293,77 Kč nejpozději do [datum]. Za období po postoupení pohledávky již nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobkyně ničeho uhrazeno. 2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvila či z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalované řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 4. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Z předložené smlouvy, označené jako Smlouva o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovanou na straně druhé, vzal soud za prokázané, že se tato společnost zavázala poskytnout žalované bezúčelovou hotovostní zápůjčku v částce 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit dále poplatek za zápůjčku v celkové částce 4 617 Kč, tvořený součtem částky pevného úroku ve výši 799 Kč (zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně a byla sjednána jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy), částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč, tzn. že žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkovou částku ve výši 10 617 Kč, a to formou 45 týdenních splátek po 236 Kč s tím, že poslední splátka měla činit 233 Kč. První splátkové období přitom začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Podpisem uvedené smlouvy žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření obdržela v hotovosti celou částku zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce pak byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, které byly soudu rovněž k důkazu předloženy. Z obsahu těchto smluvních podmínek vyplývá, že v případě neuhrazení splátky řádně a včas vzniká právní předchůdkyni žalobkyně mj. právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení či právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve formě poplatku za zaslanou upomínku a poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Žalovaná dle žalobkyní předloženého přehledu zaplatila poslední platbu z titulu uzavřené smlouvy dne [datum], a to ve výši 250 Kč, přičemž z tohoto přehledu současně vyplývá, že celkem žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 7 560 Kč, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy o zápůjčce byla v řízení prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne [datum] mezi obchodní společností [právnická osoba] jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé, a to ve spojení se seznamem postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno předloženým dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. 7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o zápůjčce, když již jen s ohledem na deklarovanou výši sjednaných nákladů zápůjčky, jež se dle smluvních podmínek považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v podobě poplatku za zápůjčku v celkové výši 4 617 Kč dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatným je kromě jiného právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva o zápůjčce uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne [datum] a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy jakožto jednoznačně slabší smluvní strana v tomto směru nemohla nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak abs