8 C 71/2021-219 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno tak, že předmětná pozemková parcela bude přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to oproti uložení povinnosti žalobkyni zaplatit oběma žalovaným příslušné vypořádací podíly v částkách patrných z výroků II. a III. rozsudku. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že účastnice řízení jsou podílovými spoluvlastnicemi tohoto pozemku, když velikost jejího ideálního spoluvlastnického podílu činí [číslo] ve vztahu k celku (což představuje 77 %), zatímco velikost podílu 1. žalované činí [číslo] ve vztahu k celku (což představuje 14 %) a velikost podílu 2. žalované činí [číslo] ve vztahu k celku (což představuje 9 %), tzn. že žalobkyně je majoritním spoluvlastníkem uvedeného pozemku, který by nyní ráda nabyla do svého výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu, a to především z důvodu ucelení svého vlastnického práva, neboť předmětný pozemek parc. [číslo] přímo sousedí pouze se dvěma pozemky ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a to s pozemkem parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 2088 m2 a s pozemkem st. parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 1643 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (stavba ubytovacího zařízení). Žalobkyně se pokusila mimosoudně jednat s minoritními spoluvlastnicemi o možné koupi jejich spoluvlastnických podílů a nabídla každé ze žalovaných částku ve výši 1 000 Kč/m2, která je v místě a čase cenou obvyklou. 1. žalovaná se k nabídce žalobkyně písemně vyjádřila takovým způsobem, že v podstatě nebylo patrné, jaké stanovisko k ní zaujímá. 2. žalovaná se pak k nabídce nevyjádřila nijak. Předmětný pozemek parc. [číslo] je veden způsobem využití jako silnice, proto jeho rozdělení není nejvhodnějším řešením, a to především s ohledem na činnosti, které souvisí se správou pozemku a rovněž z toho důvodu, že svou rozlohou 78 m2 je tento pozemek zanedbatelným, a proto by jeho rozdělení postrádalo jakýkoliv ekonomický smysl. Tuto situaci tak lze vyřešit toliko zrušením spoluvlastnictví a přikázáním pozemku žalobkyni za přiměřenou náhradu. Vzhledem k tomu, že není možná dohoda spoluvlastnic o zrušení spoluvlastnictví, nezbylo žalobkyni než se domáhat zrušení spoluvlastnictví cestou soudní, když žalobkyně vyjádřila svoji připravenost uhradit žalovaným částku ve výši 1 000 Kč/m2, tzn. s ohledem na velikost spoluvlastnických podílů zaplatit 1. žalované částku 11 003 Kč a 2. žalované částku 6 964 Kč. 2. 1. žalovaná ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedla, že s žalobním návrhem jako takovým nesouhlasí, jelikož dle jejího názoru ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastnic není žádného důvodu. Poukázala přitom na skutečnost, že ona sama fakticky žalobkyni v žádném užívání nebrání a naopak je to žalobkyně, která nebere ohled na ostatní spoluvlastnice a na průběhy vlastnických hranic a chová se, jako by jí v místě patřilo vše. 1. žalovaná v této souvislosti uvedla, že je schopna soudu doložit přehled pozemků jí vlastněných či spoluvlastněných, užívaných bez jejího souhlasu automobily firem najatých žalobkyní. 1. žalovaná dále ve svém vyjádření k žalobnímu návrhu připustila možnost jednat o mimosoudním vyřízení věci, avšak pouze v případě, že se žalobkyně postaví k celému problému čelem a bude ochotna i odškodnit 1. žalovanou za protiprávní jednání, k nimž ze strany žalobkyně dochází. Pro případ, že by k tomu nedošlo, navrhla 1. žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. 2. žalovaná ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí, když potvrdila, že obdržela od žalobkyně nabídku na odkoupení spoluvlastnického podílu, avšak nelze hovořit o tom, že by mezi ní a žalobkyní probíhala mimosoudní jednání, neboť žalobkyně zaslala nabídku s pevně stanovenou kupní cenou. Své stanovisko k nabídce žalobkyně jí 2. žalovaná písemně sdělila. 2. žalovaná jako státní podnik při prodeji majetku, a to i pokud jde o spoluvlastnický podíl, je povinna postupovat podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, a dále podle interních postupů a předpisů. Zejména je povinna dodržet ustanovení o péči řádného hospodáře se svěřeným majetkem státu. Při převodu majetku na jinou osobu se tak musí jednat o úplatný převod za kupní cenu stanovenou dle znaleckého posudku. Proto není možné akceptovat částku 1 000 Kč/m2, neboť tato není cenou obvyklou v místě a čase. Skutečnost, že jiní spoluvlastníci své spoluvlastnické podíly převedli na žalobkyni za tuto cenu, není podstatnou. V případě převodu majetku je 2. žalovaná povinna převést majetek přednostně na některou z organizačních složek státu nebo jiných státních organizací. V této souvislosti 2. žalovaná poukázala na to, že se v případě předmětné pozemkové parcely jedná o ostatní plochu, silnici, přičemž s tímto pozemkem sousedí pozemek parc. [číslo] (ostatní plocha, silnice) v katastrálním území Špičák, jenž je ve vlastnictví [příjmení] kraje, s právem hospodaření pro Správu a údržbu silnic [příjmení] kraje, příspěvkovou organizaci. 4. Podle [ustanovení pr. předpisu], účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 5. Podle [ustanovení pr. předpisu] není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 6. Předloženým výpisem z katastru nemovitostí, vedeným Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, pro obec Železná Ruda, katastrální území Špičák, list vlastnictví [číslo] bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně, 1. žalovaná a Česká republika, s právem hospodařit s majetkem státu (a tudíž i s právem samostatně vystupovat v právních vztazích týkajících se příslušného majetku státu) pro 2. žalovanou, jsou evidovány jako stávající podílové spoluvlastnice pozemku parc. [číslo] o celkové výměře 78 m2 (druh pozemku: ostatní plocha; způsob využití: silnice). Z předloženého prohlášení Správy a údržby silnic [příjmení] kraje, příspěvkové organizace, ze dne [datum], vzal soud za prokázané, že na tomto pozemku se nachází silniční těleso II/190, konkrétně nezpevněná krajnice a silniční odvodňovací příkop. Z tohoto prohlášení přitom dále vyplývá, že vlastníkem silnic II. a III. třídy na území kraje je [příjmení] kraj, výkonem vlastnických práv (majetkovým správcem) k pozemkům a silničním tělesům včetně jejich součástí a příslušenství je pověřena na základě zřizovací listiny ze dne [datum] Správa a údržba silnic [příjmení] kraje, příspěvková organizace, zřízená [příjmení] krajem. Umístění předmětné nemovité věci v terénu je pak zachyceno na předložené kopii katastrální mapy, z níž je patrné, že pozemková parcela [číslo] z jedné strany v celé své délce přiléhá k pozemku (parc. [číslo]) sloužícímu jako pozemní komunikace (silnice) a z druhé strany pak bezprostředně sousedí pouze s pozemkovou parcelou [číslo] o celkové výměře 2088 m2 (ostatní plocha) a se stavební parcelou [číslo] o celkové výměře 1643 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba ubytovacího zařízení [adresa], jejichž výlučným vlastníkem je žalobkyně, jak bylo prokázáno předloženým výpisem z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo]. V řízení tedy byla prokázána jak pasivní legitimace obou žalovaných, tak i aktivní legitimace žalobkyně, která tak byla oprávněna činit dispoziční úkony ve vztahu k danému nemovitému majetku, tzn. kromě jiného i podat návrh na zrušení a vypořádání daného podílového spoluvlastnictví. 7. Pokud jde o samotnou otázku zrušení a případného vypořádání prokázaného podílového spoluvlastnictví, mezi účastnicemi nebylo před zahájením řízení u zdejšího soudu dosaženo dohody jakožto základního způsobu zrušení spoluvlastnictví k předmětné nemovité věci a vzájemného vypořádání. Při platnosti zásady, že nikdo nemůže být nucen, aby setrvával ve spoluvlastnictví ([ustanovení pr. předpisu], proto nezbylo než rozhodnout o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci na základě návrhu podaného u zdejšího soudu, v jehož obvodu se předmětná věc nachází. Výše citované ustanovení [ustanovení pr. předpisu] stanoví pořadí jednotlivých specifikovaných způsobů vypořádání, když prvním a přednostním způsobem je rozdělení věci. Takové reálné rozdělení lze však fakticky připustit jen tehdy, nebude-li mít za následek rozkouskování nemovité věci na tak malé části, že by je nebylo možné účelně či hospodářsky využít, v důsledku čehož by se takovým rozdělením mohla i podstatně snížit hodnota nemovité věci (v