10 C 208/2023-61 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, částky ve výši [částka], úroku ve výši 64,59 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka]. 2. K uplatněnému nároku žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. K jeho vyplacení došlo téhož dne. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 64,59 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši [částka]. Žalovaná však podmínky smlouvy řádně neplnila a ocitla se v prodlení s úhradou dvou splátek (č. 17 a 18) poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná žalobkyni uhradila celkem pouze [částka]. V důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni před zesplatněním celého úvěru právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši [částka] (2 × [částka]), jakož i právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši [částka] (2 × [částka]). Z důvodu prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy. K zesplatnění úvěru pro prodlení žalované došlo k datu [datum]. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, přičemž tuto novou jistinu v celkové výši [částka] byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat v případě prodlení žalované s hrazením nové jistiny úvěru i zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tzn. v daném případě ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy pak bylo ujednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak má žalovaná dlužit žalobkyni shora uvedené částky a příslušenství s tím, že úrok v nominální roční úrokové sazbě 64,59 % požaduje s ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přiznat od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od [datum]) v nominální úrokové sazbě 15 % ročně. Žalovaná uvedený dluh ze smlouvy žalobkyni neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaná, byvši řádně předvolána, nedostavila a svoji neúčast neomluvila. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Podle § 13 o. z. může každý, kdo se domáhá právní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích. 8. Z předloženého návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] požádala žalobkyni o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a žalobkyně téhož dne tento návrh žalované, učiněný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na svém standardizovaném formuláři (viz předložený dodatek [číslo] ke smlouvě o úvěru), akceptovala, o čemž žalovanou vyrozuměla předloženým oznámením o schválení úvěru ze dne [datum]. Žalovaná se uzavřenou smlouvou zavázala tento úvěr uhradit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po [částka], splatných vždy nejpozději do 22. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. Úroková sazba činila 64,59 % ročně a byla dohodnuta jako pevná sazba na celou dobu splácení úvěru. Žalovaná se tedy zavázala z titulu uzavřené úvěrové smlouvy zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši [částka] (48 × [částka]). Konkrétní parametry úvěru a bližší informace související s jeho poskytnutím vyplývají i z dalších žalobkyní předložených listin, s nimiž se měla žalovaná možnost před uzavřením úvěrové smlouvy seznámit, a to konkrétně z předsmluvního formuláře a z informací pro klienta poskytovaných zprostředkovatelem úvěru. 9. Dne [datum] byl žalobkyní vyhotoven písemný splátkový kalendář k předmětné úvěrové smlouvě, z něhož vyplývá, že 1. splátka v celkové výši [částka], zahrnující i úhradu za sjednané pojištění ve výši [částka] měsíčně, měla být žalovanou zaplacena nejpozději dne [datum] a poslední 48. splátka v případě řádného splácení dne [datum]. 10. Z dokladu o vyplacení úvěru vzal soud za prokázané, že sjednaná částka úvěru ve výši [částka] byla žalované poukázána na její bankovní účet dne [datum]. Předloženou kartou klienta bylo dále prokázáno, že žalovaná z titulu uzavřené úvěrové smlouvy uhradila žalobkyni celkovou částku ve výši [částka], když v řízení nebyl v tomto ohledu relevantním způsobem tvrzen či prokázán případný opak. 11. Z dopisu ze dne [datum] se podává, že jím byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužných splátek, které měly být žalovanou zaplaceny v měsících [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. Dalším dopisem žalobkyně ze dne [datum] pak byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné splátky i za další měsíc, tj. za [anonymizováno] [rok]. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky úvěru v trvání 65 dnů, došlo následně k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy, což bylo žalované oznámeno dopisem žalobkyně ze dne [datum], jímž byla současně žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dluhu ve výši [částka]. 12. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu se shora citovaným ustanovením § 580 odst. 1 o. z. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv„ dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. 13. Dále se sluší podotknout, že v posuzované věci byla mezi smluvními stranami smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská podle § 1810 a násl. o. z. Ustanovení § 18