12 C 259/2021-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 6.347 Kč s přísl., neboť žalovaná neslnila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 09.08.2019, [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě této smlouvy poskytnula žalované úvěr ve výši 4.500 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr do 08.09.2019. Pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky a náhrada nákladů upomínání ve výši 1.200 Kč za 1. upomínku, 500 Kč za 2. upomínku, 800 Kč za 3. upomínku, 50 Kč za každou další upomínku. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 09.08.2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalované úvěr ve výši 4.500 Kč a žalovaná měla úvěr splatit do 08.09.2019. Pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky a náhrada nákladů upomínání ve výši 1.200 Kč za 1. upomínku, 500 Kč za 2. upomínku, 800 Kč za 3. upomínku, 50 Kč za každou další upomínku. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 6. Z dopisu žalobkyně ze dne 03.05.2021 soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu. 7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 9. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 11. Podle § 1815 o.z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaná své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně nesplnila. Ujednání o smluvní pokutě a poplatku za poskytnutí úvěru soud přezkoumal z hlediska ochrany spotřebitele. Na předmětnou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. o.z.). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 13. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Předmětná smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, náhrada nákladů upomínání ve výši 1.200 Kč za 1. upomínku, 500 Kč za 2. upomínku, 800 Kč za 3. upomínku, 50 Kč za každou další upomínku, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení - viz znění smlouvy o úvěru (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku; jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku) a pro rozpor s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku). 14. V posuzovaném případě si účastníci smlouvou o úvěru sjednali úvěr ve výši 4.500 Kč, přičemž se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr splatit do 08.09.2019. Žalovaná obdržela plnění ve výši 4.500 Kč dle neplatné smlouvy a proto je povinna poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle § 2993 věta první o.z. Ostatní plnění žalobkyně požadovala podle neplatné smlouvy, proto soud ve zbývající části žalobu zamítl. 15. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny s poukazem na ust. § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 03.05.2021, kde byl stanoven termín plnění dne 12.05.2021. Zákonný úrok za období tomuto datu předcházející jako nedůvodný zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná (71% úspěch a 29% neúspěch), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 625,38 Kč představující 42% z vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.347 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.