17 C 135/2021-60 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 3.860 Kč (sestávající z 2.446,27 Kč jistiny a smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 1.497 Kč) s příslušenstvím (včetně smluvního úroku v nominální roční úrokové sazbě 95,95 % p.a.) z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky na základě návrhu žalované ze dne 26. 2. 2020. Žalobkyně prověřila schopnost žalované řádně hradit úvěr (dokladem o příjmech, výpisy z bankovního účtu, prohlášením žalované a výpisy z evidencí dlužníků). Žalovaná vyhovovala podmínkám poskytnutí úvěru, a proto jí byla poskytnuta částka 19.000 Kč, kterou měl splácet (spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 151,7 % ročně) v měsíčních splátkách (48) ve výši 1.558 Kč (od [číslo]). Smlouva obsahovala jednání o smluvních pokutách a náhradě nákladů na upomínání. Žalovaná dluh nesplácela řádně, a proto žalobkyně uplatnila smluvní pokutu uvedenou výše. Protože se žalovaná dostala do prodlení (se zaplacením splátky) delšího 65 dnů, došlo k zesplatnění úvěru dle bodu 6.3 smlouvy (úroky do dne zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru). Žalovaná dle žalobkyně uhradila do zesplatnění 2x 1.558 Kč a po zesplatnění dále částky v celkové výši 19.000 Kč, celkem částku 24.116 Kč. 2. Protože žalovaná byla pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy žalobkyní označené: a) Z předsmluvního formuláře z č.l. 17 (sestaveného 26. 2. 2020 v [číslo]) soud zjistil, že dne 26. 2. 2020 byla žalovaná písemně (na šesti stranách) informována žalobkyní (která je dle seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr – viz č.l. 29) o podmínkách poskytnutí úvěru uvedeného níže. Z prohlášení klienta bez data z č.l. 26 (vztahujícího se k dále uvedenému návrhu smlouvy, sestaveného 26. 2. 2020 v 13:3 1:43 hodin) soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že byla informována o podmínkách úvěru a o informacích o zprostředkovateli a poskytovateli úvěru. b) Z hodnocení klienta z č.l. 16 (sestaveného 26. 2. 2020 v 13:3 4:31 hodin) soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala poměry žalované ke 26. 2. 2020: byla na rodičovské dovolené s příjmem z rodičovského příspěvku 9.500 Kč měsíčně, s náklady na bydlení 1.000 Kč měsíčně (bydlení u rodičů), se spolužijícím dítětem ve společné domácnosti (na které byla zohledněna částka 2.000 Kč měsíčně), celkem s výdaji (včetně životního minima na klienta 3.410 Kč měsíčně) 6.410 Kč měsíčně; jako volné zdroje byla uvedena částka 2.090 Kč měsíčně (s rezervou 1.000 Kč). Z výpisu záznamů z registru [příjmení] z 24. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěrovou minulost žalované bez záznamu; z výpisu z registru NRKI soud zjistil skóre žalovaného [příjmení] 327 (s menším rizikem – tj. v rozmezí 316 – 415). Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z 5. 3. 2020 (č.l. 13) soud zjistil, že žalovaná pobírala od [číslo] rodičovský příspěvek v částkách 9.500 Kč měsíčně a příspěvek na měla pobírat na dítě [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Ze snímku obrazovky mobilního telefonu (č.l. 14) soud zjistil, že žalované byla Úřadem práce České republiky vyplácena částka 10.300 Kč jako Přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. c) Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru [číslo] (č.l. 4), podepsaného účastníky dne 26. 2. 2020 (v [číslo]) žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 19.000 Kč, který měl být poskytnut s úrokem ve výši 151,7 % ročně (odpovídajícím RPSN a pojímané jako tzv. efektivní úroková sazba zohledňující přesný počet dnů poskytnutí úvěrových prostředků) ve formě 48 měsíčních splátek po 1.558 Kč měsíčně do 17. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen); celkem měla být na poskytnutý úvěr žalobkyni vrácena částka 74.784 Kč. Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaná podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalované byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalované ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pokud nová jistina (vzniklá zesplatněním) nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvních pokut neměla přesáhnout 50 % celkové částky, která měla být podle úvěrové smlouvy zaplacena (nejvýše 200.000 Kč). Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaná bude žalobkyní písemně vyrozuměna o akceptaci svého návrhu na uzavření smlouvy; v případě akceptace návrhu žalované měla být na její účet převedena částka 19.000 Kč. d) Z oznámení z 13. 3. 2020 (č.l. 7) soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že úvěr (vyplývající z návrhu úvěrové smlouvy) byl schválen; z dodejky z 28. 3. 2020 soud zjistil, že žalované bylo uvedené oznámení na smluvní adresu doručeno (č.l. 10). K oznámení z 13. 3. 2020 byl připojen splátkový kalendář; splátky žalované činily 1.558 Kč a byly splatné od 17. 4. 2020 do 17. 3. 2024. e) Z výpisu z účtu (č.l. 25) soud zjistil, že žalované byla 12. 3. 2020 převedena částka 19.000 Kč na účet [bankovní účet] (uvedený ve smlouvě jako účet žalované). f) Z karty klienta (č.l. 9) soud zjistil, že žalovaná dluh řádně nesplácela (zaplatila do zesplatnění pouze 2 splátky, následně pak další částky až do celkové výše 24.116 Kč). g) Z výzvy k zaplacení z 20. 7. 2020 (č. l. 21) a z 17. 8. 2020 (č.l. 20) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k plnění smluvních povinností. Z předžalobní výzvy z 3. 6. 2021 (č.l. 28) a z podacího archu z 3. 6. 2021 (č.l. 22) soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou před podáním žaloby k dobrovolnému splnění povinností podle smlouvy před podáním žaloby; žalobkyně mimo jiné uplatňovala smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 1.367,75 Kč. h) Z databáze časových řad [příjmení] (tabulka B1 [číslo]) z č.l. 55 soud zjistil, že v období [číslo] – [číslo] činily průměrné úrokové sazby korunových úvěrů, které byly poskytnuty bankami, pokud jde o úvěry domácnostem na spotřebu na dobu 1 – 5 let při fixaci sazby 6,75 – 8,19 % p.a., úvěry z kreditních karet 18,30 – 18,87 % p.a., a úročené úvěry z kreditních karet 23,94 – 24,04 % p.a. i) Z článku„ Index odpovědného úvěrování napoví, kde je bezpečné si půjčit a komu se naopak raději vyhnout“ (z 9. 11. 2020 na [webová adresa]), soud zjistil, že v hodnocení podmínek úvěru (a celkového vystupování úvěrujícího) skončila žalobkyně na 36. místě (z 38 hodnocených úvěrujících, bankovních i nebankovních poskytovatelů). 3. Soud převzal výše uvedené prokázané skutečnosti za svůj skutkový závěr ve věci. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 19.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr včet