18 C 191/2021-127 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 62 798,73 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 62 798,73 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 10.2.2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci nařídil jednání, ke kterému se však nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce řádně omluvila a souhlasila s tím, aby soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak vycházel ze spornosti tvrzení žalobkyně (v písemných podáních), ke kterým prováděl důkazy označené žalobkyní (v žalobě a žalobu doplňujících podáních). 4. Z dokumentace předložené žalobkyní soud zjistil, že 10.2.2020 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Vlastní smlouva se týkala poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému v částce 20.000 Kč, z toho částka 4 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně, částka 10 423 Kč na předchozí závazek žalovaného ze smlouvy [číslo] žalovanému bylo vyplaceno na účet 5 577 Kč. Úrok byl stanoven částkou 23 % ročně, RPSN 38,64 %. Celková výše měsíční splátky úvěru byla 514, celkem však 865 Kč, kdy do této splátky byla zahrnuta uvedená splátka úvěru a splátka za výkon inkasní služby 82 Kč měsíčně a splátka za výkon doplňkové služby Podpora 269 Kč měsíčně. Smlouva obsahovala ujednání o smluvních pokutách (uvedených v žalobě – tj. dle bodu 5.3 písm. c/ 0,1 % denně z dlužné částky, obdobně též v souvislosti se zesplatněním úvěru a o povinnosti platit nezaplacené části poplatků podle příloh 4/ a 6/ smlouvy, dle bodu 5.5 ve výši 50 % zůstatku jistiny pro případ zesplatnění úvěru, dle bodu 5.6 smlouvy pro případ zahájení insolvenčního řízení na spotřebitele ve výši 50 % zůstatku jistiny); smlouva obsahovala též ujednání o smluvních pokutách pro poskytovatele úvěru (bod 5.13, 5.16 pro případ neposkytnutí informací pro realizaci služby podpora nebo v případě nevrácení části úroků v případě řádného splacení úvěru). Žalobkyně byla oprávněna zesplatnit úvěr, pokud se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru a poplatků za služby a byl vyzván žalobkyní ke splnění povinností ve lhůtě alespoň 30 dnů dvěma upomínkami zpoplatněnými částku 300 Kč a 500 Kč. 5. Z detailu pohybu z 11.2.2020 soud zjistil, že na účet žalovaného byla převedena částka 5 577 Kč. 6. Z upomínek a z dokladů o jejich odeslání poštou soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o splnění splátky (včetně uplatňování poplatků za upomínky 300 Kč a 500 Kč). 7. Ze zesplatnění úvěru a upomínky ze dne 21.3.2021 a z dokladu o jeho odeslání soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a že současně jej vyzvala k zaplacení do 3.5.2021. 8. Žalovaný celkem uhradil žalobkyni částku 9 515 Kč. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že jednotlivá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů si navzájem neodporují, odkazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci samé. 10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 12. Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 13. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli. 17. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran § 580 odst. 1 občanského zákoníku; jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku) a pro rozpor s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 občanského zákoníku). 18. V daném případě z poskytnutého úvěru ve výši 20.000 Kč se žalovanému dostalo fakticky pouze částky 5 577 Kč). Uzavřená smlouva je značně nepřehledná, nepřehlednost je ve spotřebitelských vztazích nepřijatelná: např.„ fakultativní“ smlouvy o inkasu a o podporách byly zařazeny jako přílohy 4/ a 6/ smlouvy, aniž by z textu smlouvy a příloh bylo na první pohled patrné, že nejsou obligatorní částí smlouvy (zjištění jejich fakultativního charakteru žádalo pročtení textu – formulace nadto není úplně jednoznačná – viz čl. VII. smlouvy a dále bod 2.3 přílohy č. 4/, bod 2.1 přílohy č. 6/ a za přílohou č. 6/ uvedené žádosti o zřízení inkasní služby a o zřízení služby Podpora). I když z návrhu úvěrové smlouvy plyne možnost úprav smlouvy, při rozsahu zaslaného textu několik desítek stran je pro spotřebitele nemyslitelné, aby v přiměřené době identifikoval podstatné a nepodstatné části textu a jejich důsledky pro případ nesplnění smluvních povinností. 19. Smlouva (jinak uzavřená na předpokládanou dobu 72 měsíců) umožňovala žalobkyni zesplatnění úvěru v případě prodlení spotřebitele po dobu delší 30 dnů; pro zesplatnění postačoval dluh i na části splátky úvěru, nebo platby za další sjednané služby. Žalobkyně totiž v souladu se smlouvou o úvěru požadovala po žalovaném nesplacenou část jistiny, nesplacenou část úroků, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částek nezaplacených částí plateb za inkasní služby a za služby podpor, smluvní pokutu 50 % z dosud nesplacené jistiny, platby za upomínku ve výši celkem 500 Kč, to vše znamená, že žalovaný by se podle smlouvy stal povinným za 6 měsíců od poskytnutí finančních prostředků v reálné výši 5 577 Kč uhradit částku 62 280, tj. částku několikanásobně převyšující částku poskytnutou. V tomto úhlu pohledu se sm