9 C 239/2021-34 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 8. 2021, jejíž změna byla připuštěna usnesením ze dne 16. 9. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalované povinnost zaplatit mu částku 48.251 Kč s příslušenstvím, představující dlužné nájemné a úhrady za služby za užívání bytu [číslo] v budově [adresa] v [obec], ulice [ulice], a to za měsíc říjen 2019 ve výši 315 Kč, za měsíce květen až září 2020 a duben až červenec 2021 ve výši po 5.170 Kč měsíčně a nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 1.406 Kč. Žalovaná je nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 5. 2003. Dlužné nájemné, úhrady za služby a nedoplatek vyúčtování služeb v celkové výši 48.251 Kč však přes částečné uznání dluhu a výzvu zástupce žalobce dosud neuhradila. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě doručené jim do vlastních rukou postupem dle o.s.ř., se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má v dané věci za zjištěné, že žalobce je vlastníkem shora uvedeného bytu (viz nájemní smlouva a evidenční list). Žalovaná je nájemcem tohoto bytu od 1. 6. 2003 (viz nájemní smlouva). Žalovaná řádně neplnila své povinnosti, když neplatila dlužné nájemné a úhrady za služby za užívání bytu, a to za měsíc říjen 2019 ve výši 315 Kč, za měsíce květen až září 2020 a duben až červenec 2021 ve výši po 5.170 Kč měsíčně a nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 1.406 Kč (viz evidenční list a přehled předpisů). Dlužnou částku v celkové výši 48.251 Kč žalovaná neuhradila ani přes částečné uznání dluhu a výzvu zástupce žalobce (viz uznání závazku a výzva ze dne 7. 7. 2021 včetně podacího archu). Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. <b>Podle § 2246 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.</b> <b>Podle § 2247 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.</b> <b>Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.</b> V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto jí v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná jako nájemce předmětného bytu, který byl v rozhodném období ve vlastnictví žalobce, řádně neplnila své povinnosti spojené s nájmem bytu, které jsou obecně definovány ve shora uvedených ustanoveních občanského zákoníku a konkrétně upraveny nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, když za období shora uvedené dluží žalobci nájemné, úhrady za služby a nedoplatek vyúčtování služeb v celkové výši 48.251 Kč. Jelikož žalovaná svoji smluvní povinnost placení nájemného, úhrad za služby a nedoplatku vyúčtování služeb nesplnila, byla jí uložena rozhodnutím soudu, včetně žalobcem požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení, neboť tento nárok je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku postupem dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.413 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 11.440 Kč (odměna za čtyři úkony právní služby v plné výši z tarifní hodnoty 43.081 Kč - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby a rozšíření žaloby; za vyjádření ze dne 17. 8. 2021 odměna přiznána nebyla, neboť povinnost tvrzení měl žalobce splnit již v žalobě), náhrady hotových výdajů advokáta za čtyři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21 % DPH z odměny a náhrady, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 17.707,40 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.