13 C 281/2020-147 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 9. 2020 ve znění opravy podáním z 24. 9. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 6.960 Kč s příslušenstvím, povinnost k odstranění stavby plotu, stavby zahradní chatky, stavby jezírka, nespecifikované stavby z bílých cihel, jejichž přesné umístění je specifikováno v zaměření situace mezi pozemkovou parc. [číslo] a pozemkovou parc. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry, které bylo vypracováno dne 30. 7. 2021 Ing. [jméno] [příjmení], skutkově uváděje, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry, žalovaná je insolvenčním správcem [příjmení] [příjmení] s dispozičním oprávněním k majetku dlužníka, včetně pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Nové Hamry. Vzhledem ke skutečnosti, že na pozemku žalobce se nachází neoprávněné stavby dlužníka, stavby přes opakované žádosti žalobce odstraněny nebyly, nezbylo žalobci než se se svým nárokem na odstranění staveb obrátit na soud, a to dle § 135 c) občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.). Pokud jde o námitky žalované ohledně vydržení vlastnického práva dlužníkem, do protokolu o jednání dne 1. 7. 2021 uváděl, že dlužník nemohl být v dobré víře minimálně od roku 2007, neboť v tomto roce bylo provedeno zaměření pozemků geodetem, žalobce v té době obešel s bratrem veškeré sousedy včetně insolvenčního dlužníka, seznámil je se situací ohledně toho, že zaměření neodpovídá faktickému stavu oproti stavu v katastru nemovitostí, domluvili se na vyřešení této situace, což se však nestalo. Insolvenční dlužník tak měl o sporné záležitosti vědomost, a to i s ohledem na rozsah výměry vlastní parcely. V podání z 24. 9. 2021 se žalobce vyjádřil mimo jiné k námitce žalované ohledně toho, že předmětné stavby jsou přístavkem, konkrétně uváděje, jak uvedeno v bodě II. tohoto podání. V podání z 10. 1. 2022 žalobce odkázal na geometrický plán z 21. 5. 1997 s tím, že z tohoto je patrné, že pokud došlo k rozdělení pozemků, které byly, resp. nebyly vydány v restituci, pak to bylo provedeno u jihovýchodní paty pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území Nové Hamry, tj. je pravděpodobné, že již v tomto roce muselo dojít k vytyčení hranic pozemků. Dále žalobce uváděl, že ze stavební dokumentace vedené příslušným stavebním úřadem, zejména protokolu ze 7. 8. 2014 se podává, že insolvenční dlužník započal s přístavbou domu [adresa] již v roce 2000, ke stavebnímu povolení z 24. 3. 2000 byla vyhotovena dokumentace včetně situačních nákresů (výkres S [číslo]), tj. insolvenční dlužník měl při umisťování stavby zjistit odstupové vzdálenosti hranic pozemků od stavby včetně toho, že se ploty nachází na jiném místě. Stavba dokončena byla v roce 2014, kdy v této souvislosti byl vyhotoven dne 25. 6. 2014 geometrický plán, dne 18. 6. 2014 došlo k potvrzení průběhu hranic v rozsahu zapsaném v katastru nemovitostí, tj. i v tuto chvíli mohl insolvenční dlužník rovněž zjistit, že plot se nachází v jiných hranicích, než v těch odpovídající hranicím katastrálním, jak konkrétně uváděno v bodě II. v podání z 10. 1. 2022. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, žalobce uváděl, že se jedná o náhradu za neoprávněné užívání pozemku ve vlastnictví žalobce po dobu posledních tří let od října roku 2017 do září roku 2020, kdy ta při sazbě 20 Kč za metr2 činí celkem částku 6.960 Kč. Žalobce nesouhlasil s námitkou žalované ohledně nedostatku pasivní věcné legitimace žalované, jakožto insolvenčního správce dlužníka. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, uváděje, že je insolvenční správkyní dlužníka [příjmení] [příjmení] ve věci vedené u KS [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kdy uvedené řízení bylo zahájeno dne 3. 7. 2017. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, žalovaná namítala, že tato pohledávka měla být žalobcem uplatněna přihláškou v rámci insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě pro přihlášení pohledávek do 29. 10. 2018, což se však nestalo. Dále žalovaná namítala s odkazem na ustanovení § 229 odst. 3 písm. e) insolvenčního zákona, že nemůže být pasivně věcně legitimována ve vztahu k nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud jde o nárok na odstranění neoprávněných staveb, žalovaná namítala, že ty byly insolvenčním dlužníkem budovány v dobré víře, že je staví na svém vlastním pozemku, který nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 30. 6. 1994. Dlužník tak měl po celou dobu i v době rekonstrukce přístavby rodinného domu v roce 2000 za to, že užívá svou věc, věci na svém pozemku, neměl jakýkoliv důvod pochybovat o tom, že oplocení pozemku je umístěno chybně, že skutečný stav neodpovídá stavu zapsanému v katastru nemovitostí. Dlužník započal s užíváním předmětných nemovitých věcí v rozsahu původního oplocení, jak bylo v terénu umístěno v době, kdy dlužník nabyl vlastnické právo, předmětné stavby byly zbudovány v mezích původního oplocení, jak vyplývá z vytyčovacího náčrtu z 30. 7. 2021. Dlužník tak byl počínaje dnem 15. 9. 1994 oprávněným držitelem nemovitých věcí včetně sporné části pozemku p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry, byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc, kterou užívá, patří. Ve smyslu ustanovení § 134 odst. 1 občanského zákoníku tak vydržecí 10letá doba uplynula nejpozději dnem 15. 9. 2004, kdy do vydržecí doby se nicméně počítá i doba, po kterou měl věc v držbě právní předchůdce dlužníka. Dlužník tak nabyl vlastnické právo ke sporné části pozemku z titulu vydržení vlastnického práva. Pokud jde o tvar oplocení z přiloženého vytyčovacího náčrtu z 30. 7. 2021, je zřejmé, že ve sporné části má stávající oplocení tvar obdobný stavu zapsanému v katastru nemovitostí, jak konkrétně uváděno v podání z 2. 12. 2021, v podání z 28. 1. 2022. Dále žalovaná namítala, že i v případě, pokud by k vydržení pozemku pod předmětnými stavbami nedošlo, jedná se o nepatrné části staveb, které zasahují do pozemku ve vlastnictví žalobce, tj. šlo by o tzv. přestavek ve smyslu § 1087 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. S odkazem na ustanovení § 229 odst. 3 písm. e) insolvenčního zákona žalovaná rovněž ohledně tohoto nároku namítla nedostatek pasivní věcné legitimace. 3. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Nové Hamry soud zjistil, že zde je zaspáno vlastnické právo [celé jméno žalobce] (žalobce) k jednotlivým pozemkovým parcelám uvedeným v části B včetně pozemku p. [číslo]. 4. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Nové Hamry soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnického právo [jméno] [příjmení] k nemovitostem zapsaným v části B, tj. pozemku p. č. st. 504, p. [číslo] jehož součástí je stavba domu [adresa]. V části E jako nabývací titul byla uvedena kupní smlouva z 30. 6. 1994. 5. Z výzvy k odstranění neoprávněné stavby z 21. 7. 2020 soud zjistil, že tímto žalobce zastoupený JUDr. [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou, jakožto insolvenční správkyni dlužníka, k odstranění neoprávněných staveb zde specifikovaných s tím, že tyto se mají nacházet na pozemku ve vlastnictví žalobce dle vytyčovacího náčrtu [číslo] 2020 z 19. 5. 2020. Dále byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 6.960 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení dlužníka za neoprávněné užívání pozemku žalobce za dobu tří let zpětně. 6. Z vytyčovacího náčrtu z 3. 3. 2020 vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zde je provedeno zaměření staveb na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v katastrálním území Nové Hamry. 7. Z usnesení KS [obec] [insolvenční spisová značka] z 26. 9. 2018 soud zjistil, že tímto byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením, insolvenčním správcem byla ustanovena [celé jméno žalované], [IČO]. 8. Z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu v [obec] z 12. 10. 1998 soud zjistil, že tímto bylo rozhodnuto dle § 9 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. ohledně vydání nemovitostí v katastrálním území Nové Hamry, kdy zde uvedeným oprávněným osobám byly vydány zde specifikované nemovitosti v bodě III., IV., včetně pozemkové parcely [číslo] o výměře 4241 m2. 9. Z geometrického plánu [číslo] soud zjistil, že byl vyhotoven dne 21. 5. 1997, předmětem byly jednotlivé pozemkové parcely zde specifikované, včetně zakreslení pozemkové parcely [číslo]. 10. Z hospodářské smlouvy z 11. 6. 1984, včetně přílohy geometrického plánu z 3. 11. 1983, soud zjistil, že předmětem této smlouvy byl převod jednotlivých pozemků v katastrálním území Nové Hamry, včetně pozemku [parcelní číslo]. 11. Z geometrického plánu z 25. 6. 2014, vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], soud zjistil, že předmětem je zakreslení zde specifikovaných pozemkových parcel, včetně pozemku [parcelní číslo]. 12. Ze souhlasného prohlášení o shodném průběhu hranic pozemků z 25. 6. 2014 soud zjistil, že zde uvedené osoby, vlastníci sousedících pozemků, a to [jméno] [příjmení], jakožto vlastník pozemků [číslo], st. 504, prohlásil, že se shodl na průběhu hranic popřípadě jejich částí mezi pozemky [číslo] a st. 504 v katastrálním území Nové Hamry, jak byly