13 C 311/2021-40 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobci se žalobou ze dne 15. 10. 2021 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost k zaplacení částky 15.186 Kč, skutkově uváděje, že na základě nájemní smlouvy z 22. 7. 2020 byla žalovanému pronajata bytová jednotka [číslo] specifikovaná ve smlouvě, nájemní vztah byl ukončen předčasně ke dni 28. 2. 2021, kdy zůstala neuhrazena částka 15.186 Kč na nájemném a vyúčtovaných službách k bytu. Do protokolu o jednání dne 28. 4. 2022 žalobci (právní zástupce žalobců) k výzvě soudu specifikovali žalobou uplatněný nárok tak, že se jedná toliko o neuhrazené nájemné k bytu za období říjen, listopad roku 2020, únor 2021, kdy po započtení dílčích splátek žalovaným v době do podání žaloby zůstala neuhrazena částka 15.186 Kč. Žalobci (právní zástupce žalobců) výslovně uvedli, že předmětem řízení není žádný nárok z vyúčtovaných služeb k jednotce. Podáním datovaným 27. 4. 2022 předloženým soudu při jednání dne 28. 4. 2022 vzali žalobci žalobu z části zpět co do částky 6.000 Kč. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, namítaje, že v konečném vyúčtování, které mu bylo zasláno e-mailem z 22. 8. 2021, byly některé položky účtovány v rozporu s nájemní smlouvou, konkrétně uváděje v podání z 22. 11. 2021. Dále žalovaný odkázal na institut vyšší moci, s tím, že nájemní smlouva byla uzavřena před vyhlášením nouzového stavu, odkázal na zákon č. 209/2020 Sb. Dále namítal, že nájemní smlouva byla ukončena řádně, žaloba je účelová a šikanózní, v uplatnění nákladů řízení spatřoval snahu získat nepřiměřený prospěch. Do protokolu o jednání dne 28. 4. 2022 opakovaně zpochybnil provedené vyúčtování služeb, jeho správnost v jednotlivých položkách, setrval na svých námitkách uvedených v písemném podání. 3. Z nájemní smlouvy z 22. 7. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobci, jakožto pronajímateli, a žalovaným, jakožto nájemcem. Dle článku I. předmětem nájmu byla zde specifikovaná bytová jednotka [číslo] nacházející se v domě [adresa] v obci [obec]. Dle článku III. doba nájmu byla sjednána od 22. 7. 2020 do 31. 7. 2021. Dle článku IV. byly uvedeny další skutečnosti, na základě kterých může dojít ke skončení nájmu. Dle článku V. se nájemce zavázal platit nájemné ve výši 12.000 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2.500 Kč měsíčně, to vše splatné vždy k 15. dni kalendářního měsíce na účet pronajímatelů ve smlouvě specifikovaný. Dle článku VI. bylo ujednáno složení peněžité jistoty v hotovosti v částce 18.000 Kč, s tím, že ta se hradí v hotovosti při předání bytu dne 22. 7. 2020. 4. Z předávacího protokolu k bytu z 27. 2. 2021 soud zjistil, že předávací protokol byl vyhotoven předávajícím [celé jméno žalovaného] (žalovaným) za přítomnosti svědka [jméno] [příjmení], v protokolu byl uveden stav měřičů studené, teplé vody, tak i elektroměru, kalorimetru. Dle obsahu protokolu k předání bytu došlo vhozením klíčů a jednoho vyhotovení tohoto protokolu do poštovní schránky bytu. 5. Dle nesporného tvrzení žalobců (do protokolu o jednání dne 28. 4. 2022) žalobci akceptovali skončení nájmu ke dni 28. 2. 2021, a to na základě předávacího protokolu k bytu z 27. 2. 2021. 6. Z výzvy z 20. 8. 2021, která byla doručena žalovanému, soud zjistil, že tímto byl žalovaný v zastoupení žalobců vyzván k úhradě dluhu na nájemném a platbách spojených s užíváním bytu ve výši 17.186 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění uvedená shora vzájemně neodporují, soud na ně odkazuje, jakožto na souhrnný skutkový závěr ve věci. 8. Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. V souladu s citovaným zákonným ustanovením, ustanovením § 2235 občanského zákoníku, na základě skutkového stavu, jak uvedeno shora, shledal soud žalobou uplatněný nárok na zaplacení dluhu na nájemném ve výši 9.186 Kč za období říjen, listopad 2020, únor 2021, důvodným, a to z následujících důvodů: 10. Z provedených důkazů, a to předmětnou nájemní smlouvou, se podává, že mezi žalobci, jakožto pronajímateli na straně jedné, a žalovaným, jakožto nájemcem na straně druhé, vznikl právní vztah, jehož právním důvodem vzniku byla předmětná smlouva o nájmu bytu, přičemž žalobci se zavázali k přenechání bytu do užívání nájemci za podmínek uvedených ve smlouvě, žalovaný se zavázal k placení nájemného a záloh za služby spojené s užíváním předmětu nájmu dle článku V. smlouvy. Žalovaný, jakožto nájemce, předmětný byt užíval, čerpal služby spojené s užíváním bytu, a to v období do 28. 2. 2021, kdy byl nájemní vztah ukončen na základě vyhotoveného předávacího protokolu k bytu. Civilní sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční, tj. bylo na žalobcích, zda a jaký nárok (nároky) učiní předmětem řízení. S ohledem na doplnění tvrzení ze strany právního zástupce žalobců do protokolu o jednání dne 28. 4. 2022 byl předmětem řízení toliko nárok na úhradu nedoplatku na nájemném (nikoliv na vyúčtování služeb), a to v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby dle předloženého písemného podání datovaného 27. 4. 2022. Soud se tak věcně nezabýval námitkami žalovaného do provedeného vyúčtování služeb k předmětné bytové jednotce (dle listiny na čl. 27 spisu) ohledně toho zda vyúčtování služeb splňuje zákonné náležitosti dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb.. Soud tak zamítl (neprovedl) veškeré důkazní návrhy směřující k sporné skutečnosti vyúčtování, za stavu, kdy předmětem řízení nebyl nárok spočívající v nedoplatku z vyúčtování služeb k bytové jednotce. Užíval-li žalovaný, jakožto nájemce, předmětný byt v rozhodném období, bylo zde jeho právní povinnosti dle článku V. nájemní smlouvy k úhradě nájemného ve sjednané výši. Namítal-li žalovaný, že zde žádného dluhu na nájemném není, spočívala na žalovaném povinnost tvrzení ohledně provedení úhrad nájemného, povinnost důkazní ohledně provedení těchto úhrad. Přes poučení, kterého se žalovanému dostalo ze strany soudu dle § 118 a) o.s.ř. při jednání dne 28. 4. 2022, tvrzení ohledně úhrad nájemného zůstala neúplná, nebylo uvedeno ničeho konkrétního ohledně toho, zda a kdy k úhradě nájemného za sporné období říjen, listopad 2020, únor 2021, ze strany žalovaného došlo, nebyly označeny žádné důkazy ohledně úhrady nájemného za předmětné období. Lze uzavřít, že žalovaný nesplnil povinnost tvrzení, nesplnil povinnost důkazní, ohledně sporné rozhodné skutečnosti plnění sjednaného nájmu bytu v rozhodném období. Nerozhodné jsou námitky žalovaného vztahující se k správnosti předmětného vyúčtování, neboť vyúčtované služby nebyly předmětem sporu. Nedůvodné jsou námitky žalovaného ohledně vyšší moci, uzavření nájemní smlouvy v době před vyhlášením nouzového stavu, neboť z jednotlivých ustanovení zákona č. 209/2020 Sb. lze dovodit toliko existenci ochranné doby dle § 1 odst. 4, omezení možnosti jednostranného ukončení nájemního vztahu z důvodu prodlení placení nájemného dle § 3 odst. 1, nikoliv skutečnost, že by došlo k zániku pohledávky na nájemném, která se stala splatnou v rozhodné době. Soud zde nespatřuje žádné důvody, v nichž by bylo možno spatřovat účelovost podané žaloby, případně šikanózní výkon práva ze strany žalobců. Soud tak vyšel při zjištění výše nedoplatku na nájemném z tvrzení žalobců ohledně výše sjednaného a neuhrazeného nájemného, ohledně provedení částečných úhrad (splátek) žalovaným v době před podáním žaloby (jak uváděno v žalobě), v době po podání žaloby (jak uvedeno v podání z 27. 4. 2022). Soud zamítl (neprovedl) veškeré zbývající důkazní návrhy (vzájemnou korespondencí účastníků), neboť ty nesměřovaly k prokázání rozhodných skutečností z hlediska žalobou uplatněného nároku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodnuto tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 11. Výrok II. je odůvodněn ustanovením § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., neboť žalobci podáním datovaným 27. 4. 2022 vzali žalobu z části zpět, souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby třeba nebylo. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., kdy posuzováno výlučně z procesního hlediska, byla žaloba částečně vzata zpět pro chování žalovaného, který v době po podání žaloby částečně plnil, ustanovením § 142 odst. 1, § 142 a) o.s.ř., kdy žalobci byli zcela úspěšnými ohledně zbývajícího předmětu řízení, o náhradě nákladů řízení dle § 151 odst. 1 o.s.ř., tak rozhodnuto rozhodnutím, kterým se řízení končí. Žalobcům tak přiznány účelně vynaložené náklady k uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.000 Kč, nákladech právního zastoupení, tj. odměně advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, účast u jednání soudu dne 28. 4. 2022) po 2.784 Kč dle § 7 za užití § 12 odst. 4 téže vyhlášky, za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 2 téže vyhlášky (jednoduchá předžalobní výzva) po 1.392 Kč, čtyřech režijních paušálech po 300 Kč dle § 13, jakož i DPH v částce 2.298 Kč se k tomuto vztahu