15 C 304/2018-235 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou doručenou k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 27. 11. 2018 se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zařadit žalobkyni od 01. 04. 2011 do 31. 12. 2015 do platové třídy 2, platový stupeň 11, dle nařízení vlády č. 546/06 Sb., ve znění od 01. 04. 2011 do 31. 12. 2015, dále povinnost zařadit žalobkyni od 01. 01. 2016 do platové třídy 2, platový stupeň 12, dle nařízení vlády č. 564/06 Sb., ve znění od 01. 01. 2016 a zákona č. 341/2017 Sb. ve znění od 01. 01. 2018 a rovněž i povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nemajetkového zadostiučinění ve výši 100.000 Kč do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je u žalované zaměstnána na pozici uklízečka od 10. 11. 1987. U svého zaměstnavatele, tak pracuje 31 let, přičemž jí nikdy nebyla udělena ze strany zaměstnavatele výtka či nebyla jinak pracovně právně trestána. Od nástupu ředitelky [anonymizováno] [obec] má žalobkyně odměnu vždy těsně nad minimální mzdou. Žalobkyně v žalobě uváděla, že je matkou čtyř dětí, má dokončené základní vzdělání a je [příjmení]. Žalovaná jako organizace, která primárně poskytuje služby dětem předškolního věku, byla shledána Oblastním inspektorátem pro [příjmení] a Karlovarský kraj pod [číslo jednací] spisové značky: [anonymizováno] [rok] [číslo] jako organizace, která žalobkyni nesprávně stanovila platový tarif. Žalovaná poté, co byla na tento nesprávný postup upozorněna, zvýšila na žalobkyni nepřiměřený tlak v důsledku, čehož musela být žalobkyně poprvé po 31 letech ambulantně léčena pro nervové vyčerpání. Žalobkyně tedy tvrdí, že žalovanou je nepřiměřeně pronásledována a obtěžována ve smyslu antidiskriminačního zákona. Po celou dobu zaměstnání žalobkyně u žalované byla žalobkyně zařazena podle stupnice platových tarifů do druhé platové třídy a od 01. 04. 2011 do desátého platového stupně. Ke dni 03. 01. 2011 dosáhla 27 roků započitatelné praxe, ke dni 03. 01. 2016 dosáhla 32 roků započitatelné praxe. Žalobkyně opakovaně se ústně dotazovala na správnost svého platového zařazení, přičemž jí vždy bylo vedoucí učitelkou sděleno, že je vše podle zákona. Dne 14. 11. 2017 se žalobkyně obrátila na ředitelku mateřské školy Mgr. [příjmení] s písemným dotazem na správnost svého platového zařazení. Dopisem ze dne 24. 11. 2017 sdělila žalovaná žalobkyni jako důvod jejího platového zařazení odkaz na vnitřní předpis zaměstnavatele,,Směrnice upravující platová práva a ostatní práva v pracovně právních vztazích, [číslo jednací]“ účinný od 01. 01. 2011. Dle žalobkyně uvedená směrnice sice stanoví zvláštní způsob určení platového tarifu, nicméně, neuvádí ani okruh zaměstnanců ani pravidla, podle kterého lze zaměstnanci jednoznačně platový tarif určit. Žalobkyni měl být od 01. 01. 2011 žalovanou stanoven platový tarif druhé platové třídy, 11. platového stupně a od 01. 01. 2016 platový tarif platové třídy 2, 12. platového stupně, a to vzhledem ke skutečnosti, že vnitřním předpisem není stanoven ani okruh zaměstnanců, ani pravidla, která by umožňovala použít jiný způsob určení platového tarifu. Dne 06. 12. 2017 se tedy žalobkyně obrátila na orgány inspekce práce [anonymizováno] v [obec] s žádostí o posouzení správnosti platového zařazení. V odpovědi [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] bylo potvrzena oprávněnost nároku žalobkyně. Dne 14. 12. 2017 se žalobkyně opětovně písemně obrátila na žalovanou s žádosti o změnu svého platového zařazení. Na uvedený dopis žalovaná nereagovala, a proto žalobkyně dne 10. 01. 2018 zaslala opětovně dopis žalované. Dne 12. 01. 2018 převzala žalobkyně od vedoucí učitelky,,výzvu k jednání“ s tím, aby se žalobkyně dostavila dne 18. 01. 2018 do budovy ředitelství k projednání jejího platového zařazení. Dne 06. 02. 2018 zahájil [anonymizováno] pro [příjmení] a [územní celek] šetření u žalované na základě podnětu žalobkyně. 2. Diskriminační jednání pak žalobkyně spatřuje v tom, že jednání žalované bylo ve vztahu k žalobkyni nerovné, kdy poté, co se žalobkyně rozhodla uplatňovat svá práva je vystavena zvýšenému tlaku ze strany zaměstnavatele, tedy žalované. Žalovaná žalobkyni uložila v rozporu s pracovní smlouvou a obsahem náplně práce, aby žalobkyně pro žalovanou zpracovávala monitoring své práce, a to od dubna 2018, dále pak, aby prala prádlo a žehlila, byť je zaměstnána na pozici uklízečka. Monitoring žalobkyně zpracovávala dva měsíce, přičemž jí přes vedoucí učitelku [příjmení] bylo ze strany ředitelky vzkázáno, že monitoring píše špatně, musela jej přepracovávat. Po dvou měsících odmítla žalobkyně nadále monitoring zpracovávat a uvedla, že se jedná o šikanu. Následně žalobkyně psychicky onemocněla a byla šest týdnů v domácím léčení. Dle Metodického výkladu k odměňování pedagogických a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací č. j.: [anonymizováno] [číslo] [rok] nespadá praní prádla do kategorie uklízečka, ale je určena na pozice pradlena. Ve chvíli, kdy tyto práce odmítla žalobkyně dělat, obdržela výtku, a to dne 24. 10. 2018, kterou však odmítla převzít. Žalovaná opakovaně žalobkyni sdělovala, že pokud se jí práce nelíbí, může ihned třeba odejít do Kauflandu, kde jí stejně nevezmou. Žalobkyně se cítí být diskriminována na základě rasy a etnického původu, když k její osobě bylo přistupováno jako k osobě nevzdělané, chudé a tedy k osobě, která se nemůže bránit. Odkázala pak na § 3 odst. 1 zákona č. 198/2009 Sb., kdy se cítí být nepřímo diskriminována, když žalovaná spoléhá, že obecně, že adresát předpisu není vzdělán a nebude se tedy bránit. V této souvislosti žalobkyně odkázala na protokol čl. 6, kde je uvedeno, že nerovného zacházení se žalobkyní se žalovaná dopouští převážně vůči osobám nevzdělaným –pozice uklízečka. 3. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě odmítla, že by kdykoliv vyvíjela na žalobkyni jakýkoliv tlak, a to jak prostřednictvím její přímé nadřízené, tak prostřednictvím ředitelky mateřské školy. Odmítla, že by žalobkyně byla v pracovní neschopnosti z výše uvedených důvodů, když žalobkyně žalovanou pouze informovala, že onemocněla, bez určení diagnózy. Poukázala, že žalobkyně byla v rámci své pracovní neschopnosti sankcionována ze strany OSSZ za nedodržení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Žalovaná rovněž odmítla tvrzení žalobkyně, že měla od nástupu ředitelky do mateřské školy [anonymizováno] [obec] vždy minimální odměnu. Žalovaná měla za měsíce říjen až prosinec 2015 celkovou odměnu ve výši 16.492 Kč, za rok 2016 obdržela odměnu ve výši 18.150 Kč a za rok 2017 pak 17.250 Kč. Ke stanovení platového stupně žalovaná uvedla, že je v souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 341/2017 Sb. ve spojení s článkem 6 vnitřního předpisu žalované upravující platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích č. j. č. 579/2010, je oprávněna, určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až po nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému první až páté platové třídy. Dle žalované okruh zaměstnanců je v tomto vnitřním předpise určen dostatečně konkrétně, a to,,zaměstnanci nepedagogičtí“, zároveň jsou v čl. 6.3 vnitřního předpisu určena i pravidla o určení tohoto tarifu pro dané zaměstnance. Žalovaná poukázala na to, že při uzavírání pracovní smlouvy dne 10. 11. 1987 žalobkyně vyplňovala osobní dotazník týkající se rodinných příslušníků, vzdělání, průběhu předchozího zaměstnání a dalších skutečností. Do kolonky,,rodinných příslušníků“ uvedla žalobkyně do rubriky děti pouze tři děti, a to [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [příjmení] [jméno], [datum narození] a [příjmení] [jméno], [datum narození]. Do kolonky,,průběh předchozích zaměstnání“ žalobkyně uvedla v domácnosti, v kolonce národnost pak uvedla slovenskou. Žalovaná tedy vycházela z těchto informací v důsledku, čehož nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že by v době 03. 01. 2011 dosáhla 27 roků započitatelné praxe a dne 03. 01. 2016 32 roků započitatelné praxe. K řízení Oblastního inspektorátu [obec] pak žalovaná namítala, že řízení dosud nebylo skončeno a dále správnost či nesprávnost platového zařazení žalobkyně je v pravomoci soudu. K žalobkyni tvrzenému diskriminačnímu jednání žalovaná uvedla, že ani ona, ani žádný jiný zaměstnanec či statutární orgán se nikdy nechovali k žalobkyni diskriminačně. Žalobkyně se jak uvedla v žalobě tedy na jednu stranu, cítí být diskriminována na základě rasy a etnického původu, což však dle žalované ničím neodůvodnila, na druhou stranu odkazuje na antidiskriminační zákon, který však takovou skutkovou podstatu neobsahuje. Žalovaná uvedla, že se všemi zaměstnanci jednala prostřednictvím statutárního orgánu či jiných zaměstnanců stejně, nikoho neznevýhodňuje, nikomu nekřivdí, ani k žádným zaměstnancům nepřistupuje jako k osobám nevzdělaným, či dokonce chudým. Co se týká náplně práce žalobkyně tak odkazovala na pracovní náplně žalobkyně, v nichž je, mj. uvedena i pracovní činnost vykonávání praní, žehlení a drobné opravy prádla. K otázc