20 C 217/2022-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 1. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.788,30 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba] (dříve také [právnická osoba]), [IČO] a žalovanou byla dne 12. 2. 2001 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Smluvní stranou na straně věřitele se následně od 30. 9. 2010 stal právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] a to na základě vkladu části podniku společnosti [právnická osoba], označené jako„ Kreditní karty“, s účinností k 9. 9. 2010 do společnosti [právnická osoba], [IČO], která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se společností [právnická osoba] s účinností k 30. 9. 2010. Nedílnou součástí Smlouvy jsou obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty, se kterými se žalovaná dle prohlášení ve Smlouvě seznámila. Součástí Smlouvy je dále také Sazebník. V souladu se Smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 20.000 Kč. Současně jí byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byla žalovaná oprávněna čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaná dle Smlouvy ve spojení s podmínkami zavázala splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby (zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty), poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v Sazebníku. Žalovaná průběžně čerpala peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byla povinna nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byla pak povinna průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Přesný výčet transakcí kreditní kartou, výše smluvních úroků a průběh splácení jsou zachyceny v přiložených měsíčních výpisech z účtu [číslo] ke kreditní kartě za období od data uzavření Smlouvy do ukončení Smlouvy. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila [příjmení] svého práva sjednaného v podmínkách a dne 23. 12. 2008 ukončila Smlouvu a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 65.283,30 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku [příjmení] činila 29,52 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalované uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 29,52 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany [příjmení] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17. 7. 2019. Pohledávka za žalovanou činila ke dni postoupení, tj. k 21. 6. 2019, celkem 72.765,80 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 20 788,30 Kč. Žalobkyně dále požaduje z dlužné částky příslušenství uvedené ve výroku rozsudku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, respektive se v rámci lhůty stanovené jim ve výzvě doručené do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli výslovně upozorněni na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listiny soud v plném rozsahu odkazuje. 4. V souladu s ustanoveními § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Tedy právní poměry předmětného závazkového vztahu se řídí i nadále ustanoveními zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013. 5. Podle ust. § 497 zákona č. 513/1991Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 500 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dlužník je oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. 7. Podle ust. § 201 zákona č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku, věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. 8. Podle ust. § 502 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 9. Podle ust. § 503 odst. 1 zákona č.513/1991Sb., obchodního zákoníku, závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. 10. Podle ust. § 503 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. 11. Podle ust. § 504 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 12. Podle ust. § 506 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. 6. V posuzovaném případě soud postupoval podle shora uvedeného ustanovení obchodního zákoníku. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou písemnou Smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 497 a násl. Obchodního zákoníku Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky - úvěrový rámec ve výši 20.000 Kč, žalovaná se naproti tomu zavázala tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit. Právní předchůdce žalobkyně žalované úvěrový rámec předal, čímž svoji povinnost z uzavřené smlouvy splnil. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila, neboť poskytnuté finanční prostředky právnímu předchůdci žalobkyně dosud v plné výši nevrátila. Vzhledem k tomu byla žalované stanovena ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost vrátit žalobkyni (která se stala věřitelem pohledávky za žalovanou v důsledku jejího řádného postoupení) zbývající část úvěru včetně příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 503 odst. 1 obchodního zákoníku ve vazbě na ustanovení § 1 nařízení vlády