9 C 235/2022-26 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne 30. 6. 2022 žalobu, kterou se domáhá ochrany rušené držby. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci řízení jsou vlastníky bytových jednotek a spoluvlastníky společných částí domu [adresa] ve [ulice] ulici v [obec] a pozemku, na němž dům stojí (dále i jen jako„ dům“). Žalovaní dne 20. 6. 2022 bez vědomí žalobce zahájili demoliční práce v podlahových plochách a na nosné zdi bytových jednotek v jejich vlastnictví, následně zahájili rovněž instalační práce na tepelné soustavě, kterou patrně rozpojují a mění zdroj vytápění, bytové jednotky také vybavují bojlery. Řemeslníci odmítli žalobci umožnit prohlídku prováděných prací. Policie ČR odmítla žalobci poskytnout součinnost k prohlídce stavby, stavební úřad z podnětu žalobce vyzval žalované k předložení dokumentace ke stavebním pracím. Žalobce se proto domáhá soudní ochrany své držby rušené žalovanými a navrhuje, aby soud uložil žalovaným povinnosti uvedené ve výroku I. tohoto usnesení. pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 235/2022 Žalovaní k žalobě uvedli, že trpí zásadními vadami, žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní a je to právě žalobce, kdo v měsíci červnu 2022 ve své bytové jednotce prováděl stavební práce, aniž by o nich informoval žalované (v podrobnostech soud odkazuje na vyjádření žalovaných na č.l. 15 a násl. spisu). <b>Podle ustanovení § 1003 občanského zákoníku držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.</b> <b>Podle ustanovení § 1004 odst. 1 občanského zákoníku je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.</b> Podle ustanovení § 177 odst. 2 o.s.ř. soud ve věci nařídil jednání, účastníky řízení k němu včas předvolal, při jednání provedl dokazování za účelem zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (§ 178 o.s.ř.) a v zákonné lhůtě po skončení jednání o žalobě rozhodl. Otázka poslední držby domu, byť ji žalobce vylíčil poměrně nekonkrétně, není mezi účastníky řízení sporná. Účastníci jsou vlastníky bytových jednotek a spoluvlastníky společných částí domu, své bytové jednotky a spoluvlastnické podíly drží a užívají, což je soudu známo z úřední činnosti (sp. zn. 9 C 270/2016). Posledním pokojným stavem je stav, kdy žádný z účastníků řízení nezasahuje stavebními pracemi do společných částí domu, zejména do topného systému. Z rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary, úřad územního plánování a stavební úřad sp. zn. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že stavební úřad zamítl žádost žalované [číslo] o stavební povolení na stavbu Změna vytápění BJ [číslo] v domě. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem a zástupkyní žalovaných soud zjistil, že žalobce byl dne 10. 6. 2022 vyzván, aby stavební odpad z prací prováděných v jeho bytové jednotce neumisťoval do odpadové nádoby žalovaných, na což žalobce reagoval poměrně nevybíravým slovníkem, aniž by se vyjádřil k podstatě věci. Důkaz byl proveden rovněž nedatovanými fotografiemi zachycujícími stavební odpad včetně různých trubek, k němuž žalobce potvrdil skutková tvrzení žalovaných, že se jedná o odpad ze stavebních prací v jeho bytové jednotce, a blíže neurčitelné odhalené trubky (u této fotografie žalobce náhledem svého mobilního telefonu prokázal, že mu byla zaslána blíže neidentifikovanou osobou dne 27. 6. 2022). Žaloba z rušené držby je tzv. posesorní žalobou, jejímž smyslem je jen ochrana, popřípadě obnovení posledního stavu držby, jde tedy o prozatímní ochranu posledního faktického stavu. Soud v řízení zkoumá pouze existenci poslední držby a jejího svémocného rušení, přičemž obojí prokazuje žalobce. Rušením je každé zabránění držitelova volného nakládání s věcí, u držby práv každé zamezení nebo faktické ztížení výkonu práv. Rušení držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem. Nejde o ochranu subjektivních práv, jako v případě žalob petitorních, ale o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Řízení ve věcech ochrany pokračování - 3 - sp. zn. 9 C 235/2022 z rušené držby je svou povahou srovnatelné s řízením o předběžném opatření. Lhůty stanovené pro rozhodování soudů (§ 177 o.s.ř.) v těchto řízeních neumožňují rozsáhlé a podrobné zkoumání. Soud při jednání žalobce poučil o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť skutková tvrzení uvedená v žalobě byla neurčitá a jediný označený důkaz (rozhodnutí stavebního úřadu z roku 2016) nebyl způsobilý prokázat, že žalovaní v červnu 2022 svémocně rušili držbu žalobce. Žalobce skutková tvrzení částečně doplnil a k jejich prokázání označil jeden důkaz – blíže nedatovanou fotografii blíže neurčitelných odhalených trubek. I kdyby soud pouze pro účely argumentace předpokládal, že žalobce unesl břemeno tvrzení (i když i o tom lze mít vážné pochybnosti), tak rozhodně neunesl břemeno důkazní. Právě proto, že řízení ve věcech ochrany z rušené držby je svou povahou srovnatelné s řízením o předběžném opatření, měl by žalobce, pokud chce být ve věci úspěšný, co nejpodrobněji zdokumentovat tvrzené rušení jeho držby žalovanými, a to nejlépe již v samotné žalobě. To se žalobci v této věci nepodařilo. Jediná nedatovaná fotografie, z níž ani není možno poznat, co a kde zachycuje, nemůže vést k úspěchu žalobce ve věci. Čistě teoreticky (aniž by to soud žalobci přisuzoval), by tato fotografie mohla zachycovat stavební práce v bytové jednotce žalobce, jejichž provádění žalobce potvrdil. Pokud ani po poučení žalobce neprokázal, že by žalovaní žalobce svémocně rušili v jeho držbě, nemůže být se žalobou úspěšný. Žalobce navíc uvedl, že k datu rozhodnutí soudu již v bytových jednotkách žalovaných žádné stavební práce neprobíhají. Již jen proto nemůže být žaloba na„ zdržení se provádění stavebních prací“ úspěšná. Pouze na okraj soud uvádí, že některé povinnosti, které žalobce navrhoval žalovaným uložit (poskytnout mu stavební dokumentaci a správní rozhodnutí, umožnit mu prohlídku tepelné soustavy v bytových jednotkách žalovaných a podílet se na případné opravě vadných částí této soustavy), nemohou být s úspěchem součástí žaloby na ochranu z rušené držby, neboť nesměřují k poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I.). Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaní měli ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalovaných sestávají z odměny za zastoupení účastníků advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, § 11 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 11.700 Kč (odměna z tarifní hodnoty 10.000 Kč za tři úkony právní služby po 1.200 Kč u každého ze žalovaných – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 12. 7. 2022 a účast zástupkyně žalovaných na jednání soudu dne 18. 7. 2022), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhrady cestovních výdajů zástupkyně žalovaných na jednání zdejšího soudu dne 18. 7. 2022 ve výši 1.600 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1, 5 advokátního tarifu, § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění a vyhlášky č. 116/2022 Sb., v platném znění (jedna jízda na trase Praha - Karlovy Vary a zpět v délce 254 km osobním automobilem Citroën C4, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty 3,4 l /100 km, průměrné ceně pohonných hmot 47,10 Kč a sazbě náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč), náhrady za promeškaný čas zástupkyně žalovaných cestou na místo jednání zdejšího soudu ve výši 800 Kč za 8 započatých půlhodin dle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu a 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť zástupkyně žalovaných je plátcem této daně. Celkem byla žalovaným přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 17.061 Kč splatná žalobcem dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalovaných, a to v běžné pokračování - 4 - sp. zn. 9 C 235/2022 třídenní lhůtě běžící od právní moci tohoto usnesení dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Jelikož žalobce s podáním žaloby nezaplatil soudní poplatek ve výši 5.000 Kč dle Položky 4 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, byla žalobci povinnost k úhradě soudního poplatku stanovena výrokem III. tohoto usnesení, přičemž lhůta k plnění byla určena jako běžná patnáctidenní (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).