14 C 103/2023-30 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 25.991 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 3. 10. 2022 mezi účastníky přes platformu provozovanou na webu www.julu.cz [právnická osoba] [právnická osoba] 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o zápůjčce, splátkovým kalendářem, výpisem z centrální evidence exekucí., výpisem z účtu žalované, detailem pohybu na účtu,, formulářem smlouvy o spolupráci, souhlasným prohlášením o uzavření smlouvy o spolupráci, předžalonní výzvou a podacím lístkem 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 3. 10. 2022 byla mezi žalobcem a žalovanou přes platformu provozovanou na webu www.julu.cz [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 10.000 s tím, že žalované bude dohodnutá zápůjčka snížena o platbu za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z Celkové dlužné částky (t. j. z z částky 26.544 Kč) a že poskytnuté finanční prostředky žalovaná splatí spolu s úrokem 60 % ročně ve 48 splátkách po 553 Kč měsíčně Kč Pro případ prodlení žalované byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně za každý započatý den prodlení a pro případ prodlení překračující délku jednoho kalendářního měsíce bylo ujednáno, že se Celková dlužná částka včetně příslušenství stává následující den splatnou, žalovaná ztrácí výhodu splátek, dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok se stává součástí jistiny. Dne 3. 10. 2022 byla na účet žalované poukázána částka 8.672,80 Kč (tj. částka 10.000 Kč ponížená o částku 1.327,20 Kč jako 5 % z celkové dlužné částky 26.544 Kč). Žalovaná žalobci uhradila pouze první splátku ve výši 553 Kč splatnou ke dni 29. 10. 2022, splátku splatnou ke dni 29. 11. 2022 již neuhradila. Předžalobní upomínkou z 2. 1. 2023, odevzdanou k poštovní přepravě dne 2. 1. 2023, vyzval žalobce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ve výši 25.991 Kč sestávajícího z dlužné jistiny do deseti pracovních dnů od doručení výzvy. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout finanční prostředky ve výši 10.000 Kč ponížené o poplatek ve výši 1.327,20 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky včetně smluvního úroku ve výši 60 % ročně splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, nicméně pro posouzení oprávněnosti nároku žalobce bylo nutné nejprve vyhodnotit, zda uvedená smlouva je platným právním jednáním 11. V daném případě ze smluvních ujednání vyplývalo, že při zápůjčce 10.000 Kč na dobu 4 let a úroku 60 % ročně by byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 26.544 Kč, tedy částku představující 265 % jistiny. Tento údaj je však zavádějící, neboť ve skutečnosti by byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku představující 306 % jistiny zápůjčky, jelikož žalované nebyla fakticky poskytnuta částka 10.000 Kč, ale částka 10.000 Kč ponížená o částku 1.327,20 Kč představující poplatek za poskytnutí zápůjčky. Dále bylo ujednáno, že při prodlení s úhradou jedné splátky překračující jeden kalendářní měsíc, se stane splatnou tzv. Celková dlužná částka včetně příslušenství, kterou je částka 26.544 Kč (částka, kterou by žalovaná zaplatila na splátkách po dohodnutou dobu splácení čtyř let), a že při prodlení vzniká žalobci nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. [příjmení] toho, že soud považuje ujednání o výši smluvního úroku s ohledem na obvyklou míru úrokových sazeb za nepřiměřené, ujednání o zesplatnění„ Celkové dlužné částky“ v případě prodlení považuje již za hraničící s lichvou. Toto ujednání totiž ve svém důsledku znamená, že dlužník je povinen v případě prodlení uhradit věřiteli v kterékoli fázi trvání smlouvy s jistinou zápůjčky vždy i smluvní úroky za dobu budoucí až do konce dohodnuté doby zápůjčky. Žalované, která obdržela na základě smlouvy fakticky částku 8.672,80 Kč, tak v důsledku nezaplacení v pořadí druhé splátky (po dvou měsících) měl dle smlouvy vzniknout rázem dluh ve výši více než trojnásobku získaných finančních prostředků představující částku 25.991 Kč. Uvedené úvahy vedou soud k závěru o celkové nevyváženosti a nepřiměřenosti smluvních ujednání, (smluvní úrok, sankce spojené s prodlením – zesplatnění + smluvní úrok z prodlení), která vedou k nežádoucímu a nepřijatelnému důsledku spočívajícím v tom, že dlužná částka i při relativně krátkodobém prodlení několikanásobně převýší částku skutečně poskytnutou. Smluvní ujednání považuje soud za rozporné s dobrými mravy, a proto je třeba smlouvu uzavřenou mezi účastníky považovat za absolutně neplatnou ve smyslu ust § 580 občanského zákoníku 12. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku. Za situace, kdy žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 8.672,80 Kč a kdy žalovaná žalobci uhradila jednu splátku ve výši 553 Kč, vzniklo žalobci vůči žalované právo na zaplacení částky 8.119,80 Kč ([číslo] – 553 = [číslo]). Současně soud přiznal žalobci právo na zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Pokud však jde o počátek prodlení žalované s úhradou dluhu, pak se soud domnívá, že dluh žalované se stal splatným na základě předžalobní výzvy, neboť není možné uvažovat o splatnosti sjednané původní smlouvou o zápůjčce, jež byla soudem zhodnocena jako neplatná. Předžalobní výzva byla žalované doručena dle domněnky doby dojití podle § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání (odeslána 2. 1. 2023), tedy jí došla dne 5. 1. 2023, lhůta k plnění v délce 10 pracovních dnů uplynula k datu 19. 1. 2023 a pokud tak neučinila, dostala se ode dne 20. 1. 2023 do prodlení. Všechna ostatní plnění (17.871,20 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 25.991 Kč od 30. 12. 2022 do zaplacení a úroku 60 % ročně z částky 25.991 Kč od 30. 12. 2022 do zaplacení) žalobce požadoval podle neplatné smlouvy, a proto soud žalobu ve výroku II. v tomto rozsahu zamítnul. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť ve věci úspěšné žalované žádné náklady nevznikly. 14. Výrok o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek částkou 260 Kč vychází z ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož je k úhradě soudního poplatku povinen navrhovatel (žalobkyně), přičemž výše soudního poplatku činí dle položky 2.2. Sazebníku ve spojení s položkou 1. 1. b) Sazebníku částku 1.300 Kč. Žalobkyně, která dosud na soudním poplatku zaplatila pouze částku 1.040 Kč, je proto povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 260 Kč.