14 C 201/2023-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 27.150 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 17. 5. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 11. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz Smlouvou o spotřebitelském úvěru, kartou zákazníka, Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. Dne 17. 5. 2018 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 25.000 Kč a žalovaný se ji zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 5.000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 5.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.000 Kč ve formě 60 týdenních splátek po 750 Kč počínaje dnem 24. 5. 2018. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky byla sjednána v čl. 5 smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, dále byl sjednán poplatek za zaslání písemné upomínky ve výši 250 Kč, poplatek za osobní upozornění na nesplácení ve výši 500 Kč a poplatek za předání dluhu k vymáhání ve výši 2.000 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil na splátkách celkem částku 17.850 Kč, kterou právní předchůdce žalobkyně započetl v částce 3.883 Kč na jistinu, v částce 5.000 Kč na úrok, v částce 5.000 Kč na poplatek za administrativní činnost a v částce 3.966,75 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 10. 3. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve lhůtě do 25. 3. 2023, zásilka byla podána na poštu dne 10. 3. 2023. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 25.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky včetně úroku a poplatků splatit dohodnutými 60 týdenními splátkami. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnil, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil na splátkách celkem částku 17.850 Kč (poslední splátka byla uhrazena dne 12. 1. 2021). Žalobkyně má v daném případě nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu. 12. Ze smlouvy bylo zjištěno, že při úvěru 25.000 Kč byly sjednány úroky a poplatky v celkové výši [číslo] (80 % z jistiny), a pokud soud uvážil že RPSN činila více jak 206% (tedy mnohonásobně převyšuje obvyklé RPSN ze spotřebitelských úvěrů), krátkou dobu splatnosti 60 týdnů, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dluhu za každý den prodlení, kumulované poplatky za upomínání, je třeba smlouvu pro nevyváženost práv a povinností smluvních stran označit jako zjevně nespravedlivou, a proto ji nelze považovat jako celek za souladnou s dobrými mravy (jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku). Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, která se zabývala zjevnou nespravedlností ujednání smluv o zápůjčce a úvěru: nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). 13. Vzhledem ke skutečnosti, že soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru pro rozpor s dobrými mravy jako neplatnou dle ust. § 580 občanského zákoníku, vzniklo žalobkyni dle ust. § 2993 občanského zákoníku právo pouze na vrácení plnění poskytnutého žalovanému na základě neplatné smlouvy (bezdůvodné obohacení), a to částky 7.150 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Pokud však jde o počátek prodlení žalovaného s úhradou dluhu, pak se soud domnívá, že dluh žalovaného se stal splatným na základě předžalobní výzvy, neboť není možné uvažovat o splatnosti sjednané původní smlouvou o úvěru, jež byla soudem zhodnocena jako neplatná. V předžalobní výzvě byla stanovena lhůta splatnosti do 25. 3. 2023, a proto soud žalobkyni přiznal právo na úrok z prodlení od data následujícího, tj. od data 26. 3. 2023. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 20.000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 17.509,43 Kč, úroku ve výši 24,69 % ročně z částky 21.116,75 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21.116,75 Kč od 12. 7. 2019 do 25. 3. 2023 a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13.966,75 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení (žalobkyně požadovala úrok z prodlení z částky 21.116,75 Kč, byl jí přiznán z částky 7.150 Kč, částka 13.966,75 Kč je rozdílem mezi uvedenými částkami), soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci z větší části neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. 15. Povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 272 Kč za žalobu byla žalobkyni uložena dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v souladu s položkou 2. 2. a 1. 1. a) Sazebníku soudních poplatků (soudní poplatek ve výši 5 % činí v daném případě 1.358 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 1.086 Kč, nedoplatek tak činí 272 Kč).