15 C 11/2023-19 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 37.500 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 26. 11. 2020. V průběhu řízení – poté, co zjistila, že žalovaný je omezený ve svéprávnosti - vzala svou žalobu částečně zpět a nadále požadovala pouze částku ve výši 24.000 Kč, kterou žalovanému dne 2. 12. 2020 skutečně poskytla na jeho účet. Žalovaný ničeho neuhradil, kromě platby dne 30. 12. 2020 ve výši 1.000 Kč, kterou žalobkyně započetla ve výši 499 Kč na úhradu smluvní pokuty a částku 501 Kč na přirostlý úrok dle zápůjční úrokové sazby. 2. Opatrovník žalovaného se žalobou nesouhlasil, když jednak poukazoval na nesvéprávnost žalovaného, s tím, že má za to, že s ohledem na duševní zdraví žalovaného, nebyl schopen v době podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru, posoudit výši příslušenství pohledávky. Dále opatrovník žádal o zvážení přiznání žalobkyni zákonného úroku z prodlení, když žalovaný prý opatrovníkovi sdělil v rámci svých mentálních možností, že„ si bral nějaké úvěry“, nebyl však schopen blíže je specifikovat. Žalovaný trpí duševní poruchou, a to lehkou mentální retardací. Tento stav je trvalý a není ovlivnitelný léčebnými metodami. Intelektové schopnosti žalovaného odpovídají cca 11 letému podprůměrnému dítěti. Opatrovník tak má za to, že žalovaný nebyl v době uzavírání smlouvy schopen posoudit dopady svého jednání. Pokud by nárok žalobkyně soud shledal důvodným, navrhl opatrovník splátkový kalendář po částkách 3.000 Kč měsíčně. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 26. 11. 2020, včetně smluvních podmínek, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Potvrzení o výplatě soud zjistil, že dne 26. 11. 2020 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč. Tato částka byla dne 2. 12. 2020 vyplacena na účet žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni splatit včetně úroku ve výši 161,10 % % ročně (celkem částka 42.392 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 3.744 Kč splatných vždy do každého 26. dne v měsíci počínaje dnem 26. 12. 2020, celkem měl žalovaný uhradit částku 67.392 Kč RPSN činila 355,46 %. Pro případ prodlení žalovaného se splácením bylo v čl. VI. odst.1 Smluvních podmínek sjednána možnost zesplatnění úvěru, a dále pro případ prodlení žalované s úhradou každé jednotlivé splátky byla v čl. VI. odst.1 Smluvních podmínek sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč (max. však 2.999 Kč za rok). Souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200.000 Kč. Dále došlo-li k zesplatnění úvěru, byl žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s níž je v prodlení. Žalobkyni tak měl vzniknout nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 25. 000 Kč od 13. 5. 2021 do 7. 12. 2022 ve výši 14.350 Kč, žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 12.500 Kč. 4. Z Lustrace v Centrální evidenci exekucí nebyly zjištěny žádné záznamy. Z Úvěrové zprávy [anonymizováno] – [anonymizováno] bylo zjištěno celkem 5 kontraktů, přičemž u záznamu B02 je uvedena nepravidelná úhrada splátek, u B03 došlo k zesplatnění úvěru a rovněž tak u záznamu [anonymizováno]. 5. Z výplatní pásky za měsíc [číslo] vyplývá čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 13.786 Kč, z výplatnice však není zřejmý zaměstnavatel žalovaného. 6. Ze zesplatnění úvěru ze dne 17. 5. 2021 vyplývá, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 12. 5. 2021 a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě celkového dluhu ve výši 43.071,44 Kč do 31. 5. 2021. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2021 bylo zjištěno, že touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 43.526,96 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 600 Kč do 14 dnů ode dne odeslání výzvy. 8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem ze dne 12. 10. 2022 č. j. [číslo jednací] byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, a to tak, že není způsobilý nakládat s majetkem a finančními prostředky, jejichž hodnota přesahuje částku 1.500 Kč týdně, smluvně a majetkově se zavazovat, měnit stávající právní vztahy, darovat a přijímat dar, jehož hodnota přesahuje částku 300 Kč, pořizovat pro případ smrti, rozhodovat o svém zdravotním stavu a o zásahu do své tělesné a duševní integrit, udělovat souhlas s hospitalizací, uzavírat smlouvy o poskytování sociálních služeb a podávat žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory, vyřizovat doklady, pochopit význam a důsledky osvojení, udělovat souhlas s osvojením a osvojovat, uzavírat manželství či registrované partnerství, volit a být volen, samostatně jednat se soudními, správními a jinými orgány, když ze znaleckého zkoumání žalovaného vyplývá, že trpí duševní poruchou a to lehkou mentální retardací. Tento stav je trvalý a není ovlivnitelný léčebnými metodami. Intelektové schopnosti žalovaného odpovídají cca 11 letému podprůměrnému dítěti. Touto duševní poruchou žalovaný trpěl již v době podpisu Smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka. 9. Výše uvedená jednotlivá skutková zjištění považuje soud za závěr o skutkovém stavu věci. 10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 11. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ust. § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. 13. Podle ust. § 65 odst. 1 občanského zákoníku jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. 14. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícím právním názorům. Vzhledem k tomu, že žalovaný je ve své svéprávnosti rozhodnutím soudu omezen tak, že není, mimo jiné, způsobilý se smluvně a majetkově zavazovat nad 1.500 Kč týdně je smlouva o úvěru ze dne 26. 11. 2020 absolutně neplatná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 25.000 Kč, kvůli absolutní neplatnosti smlouvy je pak na tuto částku třeba hledět jako na majetkový prospěch, kterého se žalovanému dostalo bez právního důvodu. Takovýto majetkový prospěch by žalovaný měl být povinen žalobkyni vydat. Předmětná smlouva o poskytnutí spotřebitelského byla uzavřena v době, kdy žalovaný již trpěl výše popsaným duševním onemocněním a protože se rozhodně nejednalo o právní jednání, které by mu bylo ku prospěchu, jak má na mysli § 65 odst. 1 o. z., je smlouva absolutně neplatná jak již soud uzavřel shora. Tato neplatnost smlouvy nastává ze zákona od počátku a v zásadě je spojena s povinností smluvních stran vrátit si poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení podle §2993 věta první o. z., podle kterého platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Přes tento závěr je podle soudu na místě právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků žalobkyni odepřít. I v případě, že by si žalovaný sám požádal u žalobkyně o poskytnutí úvěru a sám uzavřel mimo jiné smlouvu se žalobkyní a po obdržení předmětné částky na účet ji sám postupně vybral a za něco utratil, což je podle soudu vzhledem k jeho mentálnímu stavu bez pomoci či instrukce jiné osoby téměř vyloučeno, nebylo by možno tuto skutečnost klást k jeho tíži. Naopak v neprospěch žalobkyně musí být zohledněno už jen to, že v rozporu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru nepostupovala s odbornou péčí a bez řádného pověření úvěruschopnosti žalovaného, když jak bylo shora popsáno, žalobkyní učiněné prověření v Centrální evidenci exekucí (bez záznamu) a registrech [anonymizováno] – [anonymizováno] (kde však, v rozporu s tvrzením žalobkyně, již negativní záznamy byly), soud nepovažuje za dostatečné. Příjem žalovaného žalobkyně ověřila pouze jednou výplatní páskou, která však neobsahovala žádné informace o zaměstnavateli. Pochybnosti o okolnostech uzavření smlouvy pak vzbuzuje také to, že není zřejmé, kdo za žalobkyni smlouvu se žalovaným uzavřel, když u žalobkyně jako úvěrujícího je pouze uvedeno, že je zastoupena jednatelem [jméno] [příjmení], když však lze důvodně pochybovat, že by jednatel žalobkyně uzavíral se žalovaným předmětnou smlouvu. V každém případě pokud žalobkyně za p