19 C 171/2023-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne 5. 9. 2021 byla motocyklem Kawasaki ZX - 6R, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, způsobena věcná škoda ve výši 11.161 Kč v podobě nákladů za poskytnutí lékařské péče, a to [obec] průmyslové zdravotní pojišťovně, [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako "poškozený"). Ke vzniku škody došlo na parkovišti u Transmotelu, v ulici [ulice] v obci [obec], kde řidička motocyklu žalovaného vyjela z parkovací plochy přes obrubníkem vyvýšený travnatý pás, kde došlo k nárazu do ocelových svodidel a následnému vymrštění řidičky a žalovaného, který jel na motocyklu na místě spolujezdce. Řidička motocyklu řídila vozidlo, aniž by byla držitelem příslušného řidičského oprávnění. V důsledku dopravní nehody došlo k usmrcení řidičky motocyklu a středně těžkému zranění žalovaného. Žalovaný coby vlastník měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. Ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá žalobci povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako provozovatel škodícího vozidla (ust. § 2927 zákona 89/2012 Sb.). Žalobce pověřil na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu – [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ pověřený partner“), aby jeho jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil poškozenému částku ve výši 11.161 Kč jako náhradu nákladů na poskytnutí lékařské péče žalovanému (po odečtení 30% spoluzavinění z důvodu svěření řízení motocyklu osobě bez řidičského oprávnění). Celkem tedy žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 11.161 Kč. Žalobci vzniká na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnil, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, a to vůči provozovateli a řidiči vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. Za podmínek podle ust. § 10 téhož zákona má žalobce nárok na náhradu toho, co plnil, bez omezení. V daném případě tak vznikl žalobci nárok na náhradu částky 11.161 Kč (ust. § 10 odst. 1 písm g) zákona č. 168/1999 Sb.). Přípisem k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše uvedeného ustanovení ze dne 21. 9. 2022 požadovala žalobkyně na základě výše uvedených skutečností a v souladu se zněním ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. po žalovaném odpovídající náhradu toho, co za něj plnila, tj. částku 11.161 Kč a stanovila splatnost na 21. 10. 2022. 2. Dne 5. 12. 2022 způsobil žalovaný vozidlem Peugeot [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, věcnou škodu ve výši 22.000 Kč na vozidle [příjmení] [jméno] [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jako "poškozený"). Ke vzniku škody došlo na kruhovém objezdu v [obec], kde žalovaný při vjíždění na kruhový objezd nedal přednost vozidlu poškozeného, které jelo po kruhovém objezdu, čímž došlo ke střetu jejich vozidel. Žalovaný coby vlastník měl podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. K datu dopravní nehody však tato povinnost splněna nebyla. Ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá žalobci povinnost poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako provozovatel škodícího vozidla (ust. § 2927 zákona 89/2012 Sb.) a současně jako jeho řidič (ust. § 2910 zákona 89/2012 Sb.). Žalobce pověřil na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu – [právnická osoba] s.r.o. (dále jen„ pověřený partner“), aby jeho jménem vyřídila škodní událost, a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradil poškozenému částku ve výši 22.000 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla. Pověřenému partnerovi pak žalobce uhradil částku 3.025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobce z garančního fondu uhradil částku ve výši 25.025 Kč. Žalobci vzniká na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnil, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému, a to vůči provozovateli a řidiči vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. V daném případě tak vznikl žalobci nárok na náhradu částky 8.341,66 Kč. Přípisy k uplatnění práva na náhradu ve smyslu výše uvedeného ustanovení ze dne 22. 2. 2023 požadoval žalobce na základě výše uvedených skutečností a v souladu se zněním ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. po žalovaném odpovídající náhradu toho, co za něj plnil, tj. částku 8.341,66 Kč a stanovil splatnost na 10. 3. 2023. 3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to relací dopravní nehody [číslo jednací] ze dne 22. 9. 2021, uplatněním práva na náhradu plnění ze dne 21. 9. 2022, výzvou k plnění ze dne 7. 12. 2022 a 5. 5. 2023 s podacími archy, detaily transakcí částek 11.161 Kč, regresním účtem pojištěnce – ČPZP, sdělením žalobkyně o výši plnění, záznamem o dopravní nehodě ze dne 5. 12. 2022, uplatněním práva na náhradu plnění ze dne 22. 2. 2023, výzvou k plnění ze dne 5. 5. 2023 s podacími archy, detaily transakcí částek 3.025 Kč a 22.000 Kč, fakturou za opravu vozidla, fotodokumentací, kalkulací nákladů na opravu a stanovením výše skutečné škody vozidla. Těmito důkazy má soud za prokázaná veškerá tvrzení žalobkyně (viz. odst. 1. a 2. odůvodnění rozsudku) a na tato tvrzení odkazuje soud jako na skutkový závěr ve věci samé. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Žalovaný měl podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), § 3 odst. 2, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (§ 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný neuzavřel k datu vzniku škod uvedených v odst. 1. a 2. tohoto odůvodnění povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá [obec] kanceláři pojistitelů poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklé škody žalovaný jako provozovatel vozidla podle ustanovení § 2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) a ve 2. případě jako řidič vozidla podle § 2910 NOZ, jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích specifikované v odst. 2. tohoto odůvodnění. Žalobkyni vzniká na základě ustanovení § 24 odst. 9 Zákona nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. b) téhož ustanovení, na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. b) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč. Toto plnění není nárokem na náhradu škody, ale nárokem sui generis; jde o speciální postižní právo žalobkyně dané přímo ze zákona. Soud žalobkyni přiznal také zákonný úrok z prodlení dle § 1970 NOZ, a to v závislosti na zesplatňujících dopisech shora uvedených. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.636,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19.502,66 Kč sestávající z částky 1.900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 950 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1.900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci