20 C 86/2021-217 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 29. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že ukončení pracovního poměru rozvázáním pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost ze strany žalované z důvodů uvedených v § 52 písm. c) zákoníku práce, ze dne 21. 6. 2021 je neplatné. Žalobkyně svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 5. 2014 vykonávala u žalované dle bodu 1 pracovní smlouvy druh práce – průvodce v náhradních rodinách, sociální pracovník. Tento pracovní poměr byl následně upravován v rámci dodatků - dohod o změnách pracovní smlouvy a to ze dne 30. 7. 2014, ze dne 30. 3. 2015, ze dne 29. 1. 2016, ze dne 30. 3. 2018 a ze dne 4. 1. 2021. Žalobkyně dne 21. 6. 2021 obdržela od žalované výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu snižování stavu zaměstnanců a za účelem zvýšení efektivnosti práce na základě rozhodnutí o organizační změně ze dne 21. 6. 2021 s tím, že výpovědní doba činila 2 měsíce a uplynula dne 31. 8. 2021. Z žalobního návrhu dále vyplývá, že žalobkyně s podanou výpovědí nesouhlasila a zároveň vyjádřila svou vůli na dalším zaměstnávání a trvání pracovního poměru. Žalobkyně se domnívá, že uvedená výpověď je vyústěním dlouhodobého šikanózního chování a bossingu, kterému žalobkyně čelila od své nadřízené, ředitelky [jméno] [příjmení], která vůči žalobkyni vystupovala šikanózně, zastrašovala ji a ponižovala. Žalobkyně má za to, že byla dlouhodobě ze strany žalované diskriminována z důvodu věku, když ředitelka žalované upřednostňovala při udělování práce a zadávání pracovních úkolů mladší kolegyně, současně byla žalobkyně dlouhodobě ze strany zaměstnavatele izolována, kdy již od března 2021 jí nebylo umožněno účastnit se akcí žalované, ať již šlo o tzv. lektorování, výjezdy pěstounských rodin či příměstské tábory. Současně žalobkyně čelila i bossingu žalované, který pokračoval následně tím, že žalobkyni byla odebrána hesla do počítačů žalované, kdy tak žalobkyně ztratila možnost seznamovat se s dokumenty žalované, stejně jako jí bylo znemožněno řádně vykonávat svou práci, kterou mimo jiné zahrnuje i sepisování a podávání zpráv o pěstounských rodinách včetně jejich listinného vyhotovení. Dále ze žalobního návrhu vyplývá, že negativní postoj žalované resp. jejího vedení vůči žalobkyni byl významně ovlivněn spoluprací žalobkyně s organizací a to sociálními službami v [obec], kde žalobkyně 1x týdně vykonávala práci sociálního pracovníka a to se souhlasem žalované. Žalobkyně dále uvedla, že se od ledna 2021 žalovaná potýkala se sníženým počtem pěstounských rodin, což vyústilo v tzv. přerozdělení pěstounských rodin, v důsledku čehož došlo ke změně doprovázející osoby u rodin a žalobkyni byly jednostranně žalovanou ponechány pěstounské rodiny z [obec] a okolí a ostatní pěstounské rodiny, do té doby doprovázené žalobkyní, byly bez dalšího předány jiným zaměstnancům žalované. S ohledem na postup žalované, kdy s účinností od 1. 2. 2021 jí byl v důsledku snížení počtu pěstounských rodin snížen pracovní úvazek na polovinu, žalobkyně rozšířila svůj pracovní úvazek vůči organizaci sociálními službami v [obec] - rodinná poradna v [obec], tato spolupráce byla ukončena k 1. 5. 2021. Žalobkyně od tohoto data byla plně připravena pracovat pro žalovanou na plný úvazek. Žalovaná vyvíjela na žalobkyni nepřímý nátlak ať již v podobě slovního osočování, nepravdivého obviňování před ostatními zaměstnanci, vyloučením ze společných akcí zaměstnanců, což mělo vést k dobrovolnému ukončení pracovního poměru žalobkyní. Současně od 1. 3. 2021 byla u žalobkyně ze strany ředitelky žalované předložena nová pracovní náplň, která bez jakýchkoliv změn skutkových okolností omezuje na rozdíl od první pracovní náplně o provádění metodické a poradenské činnosti poskytovanou ostatním pracovníkům, pěstounům a osvojitelům. Žalobkyně toto chápe jako určitou degradaci neboť žalovaná bez jakékoliv výtky či upozornění žalobkyni odebrala část výkonu práce. S tímto byla také spojena další skutečnost a to snížení platu, kdy s účinností od 1. 3. 2021 žalobkyně obdržela nový platový výměr se snížením platu bez osobního příplatku. Žalobkyně uvádí, že přes deklarované organizační změny, žalovaná postupovala vůči její osobě značně diskriminačně, žalovaná před žalobkyní upřednostňovala zaměstnávání osob s výrazně nižší kvalifikací pro výkon sociálního pracovníka – průvodce pěstounskými rodinami, současně se žalovaná vůči žalobkyni dlouhodobě dopouštěla bossingu, ale i přímé a nepřímé diskriminace žalobkyně z důvodu jejího věku. Současně žalobkyně uvedla, že má významné pochybnosti, zda skutečně na straně žalované byly naplněny skutkové okolnosti pro přijetí organizačních změn v podobě, v jaké byly přijaty a žalobkyně má tedy zato, že výpověď podaná žalovanou dne 21. 6. 2021 je neplatná. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznává v plném rozsahu a navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaná setrvala na tom, že rozvázání pracovního poměru se žalobkyní, ke kterému došlo výpovědí ze dne 21. 6. 2021 podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce bylo a je platné. Žalovaná setrvala na tom, že žalobkyně se pro žalovanou stala nadbytečnou s odůvodněním, že i když je žalovaná neziskovou organizací, ovládají ji velmi podobná ekonomická pravidla jako běžný podnikatelský subjekt. Žalovaná musí tzv. vyjít se svým rozpočtem a nakládat se svými financemi tak, aby byl naplněn její účel. Žalovaná uvedla, že rozpočet žalované tvoří především příspěvky od státu, které jsou přidělovány vždy podle počtu pěstounských rodin, o které se žalovaná stará, kdy konkrétně se jedná o částku 48.000 Kč na jednu pěstounskou rodinu ročně, což platí až do roku 2021 s tím, že od roku 2022 bude příspěvek od státu 54.000 Kč na jednu pěstounskou rodinu ročně. Od roku 2019 dochází u žalované ke snižování počtu rodin, tedy žalovaná disponuje nižším rozpočtem a musí vážit, jak s ním naložit. Žalovaná nejprve začala omezovat od roku 2019 pobyty pro klienty a také začala omezovat školení svých zaměstnanců, následně přistoupila i k výpovědi zaměstnankyně – žalobkyně, jejíž práci již organizace v takovém rozsahu nepotřebovala. Současně žalobkyně v době rozvázání pracovního poměru pracovala pouze na tzv. částečný úvazek a pro vyřešení ekonomické situace žalované to bylo plně dostačující. Žalobkyně se pro žalovanou tedy stala nadbytečnou, neboť žalovaná v roce 2021 měla méně pěstounských rodin než dříve zhruba o jednu čtvrtinu oproti roku 2018. S ohledem na tyto skutečnosti a okolnosti bylo přijato rozhodnutí ředitelky žalované o organizační změně 2021 ze dne 21. 6. 2021, ve kterém je výslovně uvedeno, že se snížil počet pěstounských rodin a bude dostačující úvazek 5,00 namísto úvazek 5,65. Z tohoto důvodu má žalovaná za to, že rozvázání pracovního poměru s žalobkyní mělo pro žalovanou jasný prospěch. Současně žalovaná vyslovila nesouhlas s tím, že žalobkyně v její organizaci dlouhodobě čelila bossingu, šikaně, zastrašování a ponižování zejména ze strany ředitelky žalované a že byla dlouhodobě diskriminována z důvodu věku, dále že byla izolována od aktivit žalované. Žalovaná uvedla, že od roku 2014 až do skončení pracovního poměru bylo žalobkyni umožněno profesně i akademicky růst, neboť během pracovního poměru u žalované jí bylo žalovanou umožněno další studium, v němž získala titul [titul] v roce 2017 a poté dokonce PhDr.. I přes tyto nesporné profesní úspěchy však nebylo možné nabídnout žalobkyni jinou pozici, protože u žalované byla pouze dvě manažerská místa, tedy pozice ředitelky a zástupkyně ředitelky, které však byly pevně a dobře obsazené a nebyl důvod na ně obsazovat kohokoliv jiného. Současně žalobkyně se mohla účastnit školení, která probíhala vždy v pracovní době, žalobkyně na ně nečerpala dovolenou ani neměla neplacené volno, žalobkyně se účastnila společných setkání pracovních i nepracovních. Žalovaná má dále za to, že žalobkyně u žalované nestrádala ani po finanční stránce, neboť byla ze čtyř pracovnic doprovázení, které u žalované pracovaly, placena nejlépe. Současně žalovaná má za to, že žalobkyni nikdy nediskriminovala z důvodu jejího dosaženého vzdělání či z důvodu věku a má tedy za to, že neexistují žádné okolnosti, které by vedly k závěru o rozumné pravděpodobnosti diskriminačního jednání žalované vůči žalobkyni. 3. Účastníci řízení v průběhu soudního řízení učinili nesporným, že žalobkyně byla pro výkon svého povolání náležitě odborně připravena a dosáhla pro výkon svého povolání požadovaného stupně vzdělání, dále že žalobkyně pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 5. 2014 s vymezením druhu práce a to průvodce v náhradních rodinách - sociální pracovník, dále, že pracovní poměr byl následně upravován tzv. dodatky k pracovní smlouvě – tzv. dohodami o změně pracovní smlouvy označené čísly 1-6 ze dne 30. 7. 2014, ze dne 30. 3. 2015, ze dne 29. 1. 2016, ze dne 30. 3. 2018, ze dne 4. 1. 2021 a ze dne 1. 2. 2021. Dále účastníci řízení uč