9 C 334/2019-853 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobci se žalobou doručenou soudu dne 1. 11. 2019 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost uzavřít se žalobci smlouvu o bezúplatném převodu v žalobě vyjmenovaných pozemků, a to části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], pozemků parc. č. st. 346 (nyní parc. č. [rok]), parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], části pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], pozemku parc. [číslo] v k.ú. [ulice], pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], pozemku parc. [číslo] v k.ú. [příjmení] [anonymizována dvě slova] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], jejichž vlastníkem je [země]. Žalobu odůvodnili žalobci tím, že jsou osobami oprávněnými dle ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o půdě“), když za pozemky protiprávně odňaté jejich právním předchůdcům v období let 1948 až 1989, které nebylo možné žalobcům vydat, vznikl žalobcům nárok na vydání náhradních pozemků. Nárok byl uspokojen pouze částečně kvůli liknavosti, svévoli a nedostatečné aktivitě žalované, která evidovala restituční nárok žalobců v nesprávné výši, když ocenila pozemky odňaté právním předchůdcům žalobců jako role, nikoliv jako pozemky určené k zastavení podle Směrného územního plánu pro hlavní město Prahu z roku 1964. I když byla žalovaná žalobci na tuto skutečnost upozorněna, a i přesto, že si žalobci za účelem řádného ocenění jejich restitučního nároku nechali vypracovat znalecký posudek znalkyní prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D., žalovaná odmítla restituční nárok žalobců přecenit. Ke dni podání žaloby tak i přes aktivní účast žalobců v nabídkových řízeních zůstal neuspokojen jejich restituční nárok v celkové výši 2.495.152,76 Kč, z toho u žalobců a) a d) v částce po 623.819,66 Kč a u žalobců b) a c) v částce po 623.756,72 Kč. Žalobci si proto sami vyhledali vhodné pozemky v územním obvodu zdejšího soudu ve vlastnictví státu, které jsou způsobilé jako pozemky náhradní a jejichž bezúplatný převod požadují k pokrytí části hodnoty svého restitučního nároku. Jelikož s nimi žalovaná odmítá uzavřít dohodu o převodu náhradních pozemků, domáhají se žalobci toho, aby projev vůle žalované v tomto směru byl nahrazen soudním rozhodnutím. Podrobněji viz žalobu. Žalovaná se žalobou nesouhlasí, neboť se domnívá, že do nabídkových řízení zařazovala dostatečné množství vhodných pozemků, naopak žalobci v nabídkových řízeních neprojevili potřebnou aktivitu, která by umožnila jejich nárok zcela vypořádat, žalovaná tedy vůči žalobcům nejednala liknavě či svévolně. Žalovaná také nesouhlasí se znaleckým oceněním restitučního nároku žalobců a zpochybnila rovněž převoditelnost všech žalobci vybraných náhradních pozemků. Usnesením č.j. 9 C 334/2019-158 ze dne 19. 6. 2020 soud řízení částečně zastavil co do pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a připustil změnu žaloby, neboť došlo ke změně očíslování pozemku v k.ú. [část obce] z parc. č. st. [anonymizováno] na parc. č. [rok]. Předmětem řízení poté zůstalo 19 náhradních pozemků, resp. 16 úplných pozemků a 3 oddělené části pozemků (dále též jen„ náhradní pozemky“). Podáním doručeným soudu dne 5. 1. 2022 vzali žalobci žalobu zpět co do pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], neboť ten se již nenachází ve vlastnictví státu. Podáním doručeným soudu dne 27. 6. 2022 vzali žalobci žalobu zpět co do pozemků parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], neboť ty se již rovněž nenacházejí ve vlastnictví státu. Při jednání dne 11. 1. 2023 vzali žalobci žalobu zpět co do pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] a parc. [číslo] v k.ú. [ulice], neboť existuje spor o jejich hodnotu. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Při jednání dne 11. 1. 2023 soud připustil změnu žaloby, kdy žalobci nyní požadují pozemek parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], oddělený od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], [územní celek], geometrickým plánem č. [anonymizováno] [číslo] a pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], oddělený od pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], geometrickým plánem č. [anonymizováno] [číslo]. Soud v dané věci nařídil jednání a provedl při něm dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobci jsou právní nástupci původních vlastníků odňatých nemovitostí paní [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení]. Lze rovněž odkázat na konkrétní rozhodnutí vydaná ve správních řízeních, jejichž seznam je uveden na str. 2 a 3 znaleckého posudku znalkyně prof. Ing. [příjmení] [příjmení], Ph.D., kde je podrobně rozepsána geneze právního nástupnictví. Nemovitosti přešly na stát zákonem předpokládaným způsobem - na základě darovacího prohlášení ze dne [datum] a ze dne [datum], které bylo přijato rozhodnutím FO [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací]. Žalovaná až po několika letech trvání řízení namítla nesprávnost výměry v případě nevydaného pozemku PK [číslo] v k.ú. [část obce], aniž by doložila změnu rozhodnutí, u kterého zpochybňuje nevydanou výměru (při závěrečném jednání ve věci žalovaná pouze tvrdila, že vydala opravné rozhodnutí, které po napadení správní žalobou zrušil Městský soud v Praze, přičemž žalovaná podala proti rozhodnutí kasační stížnost). Jde tedy pouze o tvrzení žalované v rámci procesního podání, které zpochybňuje správní rozhodnutí, které bylo vydáno již zhruba před 20 lety a soud není oprávněn toto konstitutivní rozhodnutí přezkoumávat. Pokud zde již neexistuje procesní nástroj, kterým by mohlo dojít k nápravě této chyby (přičemž soud nezaujímá žádný názor na to, zda chyba ve správním rozhodnutí skutečně existuje), tak je stát povinen nést důsledky této chyby, neboť to byl on, kdo chybu způsobil, rozhodně nemůže jít k tíži žalobců. K tomu shodně viz i bod 8. odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 56 Co 88/2022-797 ze dne 16. 11. 2022. Nárok žalobců není promlčen. Lze odkázat na judikaturu vyšších soudů, kupříkladu na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2018 sp. zn. 28 Cdo 4173/2017 (C [číslo]). V projednávané věci jde o požadavek žalobců na přecenění hodnoty pozemků, které jim nebyly vydány pro zákonné překážky, a to v řízení o nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu náhradních pozemků. Tento požadavek na přecenění hodnoty pozemků, které nebyly oprávněné osobě vydány za účelem určení výše restitučního nároku, nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení (v daném případě nejde o majetkové právo ve smyslu ustanovení § 611 občanského zákoníku). Dále soud příkladmo odkazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2285/2019. Ze znaleckého posudku znalkyně prof. Ing. [příjmení] [příjmení], Ph.D. má soud za prokázané, že tato oceňovala nevydané části pozemků v k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce], tak jak vyplývá z rozhodnutí správních orgánů, když jde o pozemky, které jsou v PK parcelách zaznamenány ve znaleckém posudku, celkem jde o 44 pozemků. Znalkyně ocenila tyto pozemky částečně jako stavební, částečně nestavební, s celkovou cenou 21.176.989 Kč. Podle podílu jednotlivých žalobců uzavřela, že nárok každého že žalobců činí 667.361 Kč. Znalkyně při ocenění postupovala podle ustanovení § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. U PK parcel, které byly podle směrného plánu zařazeny do funkčních ploch určených pro zástavbu, ocenila 1 m² pozemku na 250 Kč se závěrem, že v případě takto oceněných parcel šlo o funkční plochy určené k zastavění souvislou obytnou zástavbou, komunikacemi a náměstími, plochami pro sport, sklady a místní výrobu, když zakreslila jednotlivé PK parcely do směrného územního plánu za přibrání odborné konzultantky. Dále znalkyně uzavřela, že nezjistila důvod pro aplikaci srážek dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 182/1988 Sb. Ostatní pozemky, které nebyly směrným územním plánem určeny k zastavění, ocenila částkou 3 Kč za 1 m², neboť oceňované pozemky neměly přidělenou BPEJ a byla využita průměrná cena pozemku orné půdy. Z dodatku ke znaleckému posudku, jenž byl zpracován znalkyní dne 16. 10. 2020 soud zjistil, že znalkyně ocenila stejný rozsah nevydaných pozemků v k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce] k datu [datum] podle plánovací dokumentace platné před směrným územním plánem platným od 22. 4. 1964. Vyšla tedy z návrhu předloženého regulačního a zastavovacího plánu potvrzeného Ministerstvem veřejných práci dne 17. 3. 1933 ([část obce]) a z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu potvrzeného Ministerstvem veřejných prací dne 24. 11. 1939 ([část o