9 C 339/2023-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 10. 8. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalované povinnost zaplatit mu částku 27.551,90 Kč s příslušenstvím, představující dlužné nájemné a úhrady za služby za užívání bytu [číslo] v budově [adresa] v [anonymizováno], a to za měsíce listopad 2021 až prosinec 2022 v celkové výši 8.517 Kč, nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 3.028,43 Kč a nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 16.006,47 Kč. Žalovaná byla nájemcem bytu na základě nájemní smlouvy ze dne 30. 6. 2020. Dlužné nájemné, úhrady za služby a nedoplatky vyúčtování služeb v celkové výši 27.551,90 Kč však přes výzvy žalobce dosud neuhradila. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě doručené jim do vlastních rukou postupem dle o.s.ř., se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud má v dané věci za zjištěné, že žalobce je vlastníkem shora uvedeného bytu (viz výpis z katastru nemovitostí). Žalovaná byla nájemcem tohoto bytu od 1. 12. 2020 (viz nájemní smlouva). Žalovaná řádně neplnila své povinnosti, když neplatila dlužné nájemné a úhrady za služby za užívání bytu, a to za měsíce listopad 2021 až prosinec 2022 v celkové výši 8.517 Kč, nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 3.028,43 Kč a nedoplatek vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 16.006,47 Kč (viz evidenční list a vyúčtování za roky 2021 a 2022). Dlužnou částku v celkové výši 27.551,90 Kč žalovaná neuhradila ani přes opakované výzvy žalobce (viz výzvy včetně doručenek). Podle § 2201 občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. <b>Podle § 2246 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.</b> <b>Podle § 2247 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.</b> <b>Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku, nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.</b> V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto jí v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná jako nájemce předmětného bytu, který byl v rozhodném období ve vlastnictví žalobce, řádně neplnila své povinnosti spojené s nájmem bytu, které jsou obecně definovány ve shora uvedených ustanoveních občanského zákoníku a konkrétně upraveny nájemní smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, když za období shora uvedené dluží žalobci nájemné, úhrady za služby a nedoplatky vyúčtování služeb v celkové výši 27.551,90 Kč. Jelikož žalovaná svoji smluvní povinnost placení nájemného, úhrad za služby a nedoplatků vyúčtování služeb nesplnila, byla jí uložena rozhodnutím soudu, včetně žalobcem požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení, neboť tento nárok je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ke splnění povinnosti byla žalované stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku postupem dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.103 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 4.440 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání žaloby; za předžalobní výzvu odměna přiznána nebyla, neboť tuto vyhotovil a žalované odeslal sám žalobce), náhrady hotových výdajů advokáta za dva úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21 % DPH z odměny a náhrady, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 7.201,40 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.