11 C 386/2023-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále též jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, kterou však není schopna doložit. Původní věřitel žalované dne 18. 6. 2021 převodem na účet č. [bankovní účet] poskytl částku 20 000 Kč. Žalovaná ke dni podání žaloby vyplatila částku 2 000 Kč Částky 18 000 Kč se žalobkyně domáhá jakožto bezdůvodného obohacení včetně příslušenství, které žalovaná nevydala navzdory zaslané předžalobní upomínce. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2023 na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. Žalobkyně pak nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 6. 2023 mezi společností společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem, a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala procesně pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, po celou dobu řízení zůstala nečinná, soud provedl k důkazu toliko listiny předložené žalobkyní. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Původní věřitel poskytl na účet žalované č. [bankovní účet] (tento je jako účet žalované uvedený v návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru) dne 18. 6. 2021 částku 20 000 Kč, jako variabilní symbol bylo uvedeno [číslo] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne 18. 6. 2021). Žalovaná ke dni podání žaloby vrátila částku 2 000 Kč. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2023 a ze dne 8. 6. 2023 byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena (postupně) na žalobkyni (ze smluv o postoupení pohledávek včetně jejich příloh). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem dopisem ze dne 22. 6. 2023. Žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne 22. 6. 2023, odeslanou téhož dne, vyzvána žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) k úhradě žalované částky do tří dnů pod hrozbou podání žaloby (zjištěno z výzvy před podáním žaloby včetně podacího lístku). 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 8. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že žalované byla bez spravedlivého důvodu poskytnuta na účet částka ve výši 20 000 Kč a žalovaná z této částky zaplatila (vrátila) pouze částku ve výši 2 000 Kč (žalovaná netvrdila a neprokazovala, že by žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci uhradila vyšší/celou částku, případně že její dluh zanikl z jiného důvodu), rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když na žalobkyni byla pohledávka řádně postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. Zákonný úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 občanského ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s počátkem prodlení požadovaným žalobkyní v souladu s předžalobní upomínkou. V (daném) případě bezdůvodného obohacení je splatnost dle § 1958 občanského zákoníku určena výzvou věřitele, tj. žalobkyně, která byla odeslána poštou dne 22. 6. 2023 se lhůtou 3 dnů k plnění. Žalovaná je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti (30. 6. 2023), tj. ode dne 1. 7. 2023 (k tomu podpůrně § 573 občanského zákoníku), žalobkyně však počátek prodlení stanovila dnem 3. 7. 2023 (soud tedy akceptoval v tomto ohledu její návrh, když nemůže přiznat více, než žalobkyně v žalobě požadovala). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků již dříve domáhala či domáhá. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 14b a. t., tedy ve výši vypočtené shora.