14 C 58/2024-17 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 55.411,49 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 28. 7. 2021 mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným s tím, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkaz Smlouvou o postoupení pohledávek, potvrzením o úplatě, oznámením o postoupení pohledávek, smlouvou o úvěru, Produktovými podmínkami, sazebníkem, výpisem z úvěrového účtu. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Dne 28. 7. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Produktové podmínky společnosti [právnická osoba] a Sazebník poplatků. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60.000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit ve splátkách po 1.210,79 Kč včetně úroku ve výši 13,20 % počínaje dnem 15. 8. 2021. Pro případ prodlení žalovaného se splácením v čl. III odst. 6 sjednáno oprávnění právního předchůdce žalobkyně prohlásit úvěr za splatný. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, a proto právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 22. 3. 2023 prohlásil úvěr k datu 20. 3. 2023 za splatný a vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 5. 4. 2023. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného k datu podání žaloby částkou 55.111,49 Kč na jistině, částkou 4.954,17 Kč na kapitalizovaném úroku za období od poskytnutí úvěru do data odstoupení, částkou 300 Kč na poplatcích a částkou 3.953,43 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, ač byl o úhradu upomínán v rámci předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2023.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.10. Podle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému poskytl, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého oprávnění založeného čl. III odst. 6 Produktových podmínek ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupil. S ohledem na uvedené vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil a že právní předchůdce žalobkyně postoupil v souladu s ust. § 1879 a následujících občanského zákoníku svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z úvěru a úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku od data následujícího po zesplatnění úvěru.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15.430,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.217 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55.411,49 Kč sestávající z částky 3.340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3.340 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3.340 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10.920 Kč ve výši 2.293,20 Kč.