17 C 186/2023-44 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13 488,32 Kč. Uváděla, že žalobkyně je pronajímatelkou bytu č. 12 v budově čp. 21 v , Anonymizováno, a vlastníkem budovy, ve které se byt nachází. Žalobkyně se žalovanou uzavřela nájemní smlouvu 16. 12. 2020, kterou přenechala žalované uvedený byt do užívání za úplatu. Nájemní smlouva zanikla podle čl. 4 odst. 1 smlouvy dnem 31. 3. 2022 uplynutím sjednané doby trvání nájmu. Nájemní smlouva nebyla prodloužena, protože žalobkyně oznámila žalované dopisem z 20. 1. 2022, že nájemní smlouvu neprodlužuje. Dne 1. 4. 2022 byl byt žalovanou vyklizen a předán žalobkyni. Za užívání předmětného bytu měla žalovaná platit nájemné a úhradu za služby. Nájemné představovalo částku 1 642 Kč měsíčně, nájemné za zařízení bytu 86 Kč měsíčně, zálohy na úhradu služeb měly představovat částku 5 572 Kč měsíčně, celková úhrada za užívání bytu byla 7 300 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila žalobkyni nedoplatek vyúčtování za rok 2021 v částce 802,12 Kč, dále neuhradila dluh na nájemném za užívání bytu a za vybavení bytu 1 728 Kč za měsíc březen 2022 a dále neuhradila nedoplatek z vyúčtování služeb ve výši 10 958,20 Kč. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně písemně upomínána k úhradě dluhu, dluh nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z informace o pozemku z www.cuzk.cz soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem p.p.č. 652/1 jejíž součástí je budova čp. 21, bytový dům, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, .4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 16. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřely smlouvu o nájmu bytu č. 12 v objektu č.p. 21 v , Anonymizováno, . Uvedený byt byl přenechán žalované do nájmu na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 s tím, že pokud jeden měsíc před skončením doby trvání nájmu neoznámí písemně jedna strana druhé straně, že trvá na ukončení, prodlužuje se vždy automaticky dnem následujícím po posledním dni trvání nájemního poměru jeho trvání o tři měsíce. Nájemní vztah se neprodlužoval v případě, že k poslednímu dni trvání nájemního poměru má pronajímatel za nájemcem pohledávku, která je po splatnosti. Nájemné a zálohy na úhrady za služby byly sjednány s odkazem na evidenční list. Vyúčtování služeb mělo být prováděno 1x ročně, nedoplatky po odečtení záloh budou splatné v termínech uvedených na vyúčtování na základě písemné výzvy předané s vyúčtováním pronajímatelem nájemcům. Z evidenčního listu vyplývalo, že nájemné činí částku 1 642 Kč, nájemné na zařízení bytu 86 Kč a dále záloha na osvětlení činí 40 Kč, na studenou vodu 695 Kč, na teplou užitkovou vodu 2 800 Kč, na teplo 2 037 Kč měsíčně.5. Z předávacího protokolu k bytu z 1. 4. 2022 vyplývalo, že pronajatý byt byl předán matkou nájemkyně žalobkyni, jako vlastníku, s tím, že byly zaznamenány stavy měřidel.6. Z rozúčtování nákladů na ÚT, ohřev TUV, TUV a SV za období roku 2021 a ze součtu předpisů za období vyplývalo, že nedoplatek nákladů na služby dodávané při užívání předmětného bytu činil za uvedený rok 802,12 Kč vč. zúčtování zaplacených záloh. Z rozúčtování nákladů na ÚT, ohřev TUV, TUV a SV za rok 2022 vč. součtu předpisů za období vyplývalo, že nedoplatek nákladů na služby za první tři měsíce roku 2022 činil 10 958,20 Kč. Z dodejek (č.l. 12 a 13) vyplývalo, že vyúčtování služeb za rok 2021 bylo doručeno žalované 21. 4. 2022, za rok 2022 pak 20. 6. 2023.7. Z upomínky č. 1 z 17. 8. 2022 doručené žalované 22. 8. 2022, upomínky č. 2 z 7. 9. 2022 doručené žalované 9. 9. 2022 a upomínky č. 3 z 6. 10. 2022 doručené žalované 1. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dluhu a to úhrady za měsíc březen 2022 ve výši 7 300 Kč a neuhrazeného nedoplatku vyúčtování za rok 2021 802,12 Kč.8. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci.9. Sud dospěl k právním závěrům: Podle § 2201 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2202 odst. 1 o.z. pronajmout lze nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odst. 2. Podle § 2247 odst. 3 o.z. způsob rozúčtování cen a úhrad služeb stanoví jiný právní předpis.10. Podle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že nájem byl ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu 2 let; to neplatí, dojednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.11. Podle § 7 odst. 1 z.č. 67/2013 Sb. (dále jen „zákon o službách“) není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za účtovací období a vyúčtování doručí příjemci nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 7 odst. 2 zákona o službách, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby, členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi vč. uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobu a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Podle § 7 odst. 3 zákona o službách, finančních vyrovnání provede poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců od dne doručení vyúčtování příjemci služeb.12. Žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce sjednaly nájem předmětného bytu na dobu určitou s tím, že podle ustanovení nájemní smlouvy došlo k prodloužení trvání nájmu na dobu do 31. 3. 2022, poté byla splněna rozvazovací podmínka, že žalovaná dluží žalobkyni v souvislosti s nájmem bytu k poslednímu dni dohodnuté doby nájmu platbu podle smlouvy. V souladu s nájemní smlouvou došlo 1. 4. 2022 k vrácení bytu žalobkyni.13. V souladu s ujednáními nájemní smlouvy, ustanoveními o. z. a § 7 zákona o službách došlo k rozúčtování a vyúčtování nákladů na dodávky služeb a zúčtování záloh zaplacených žalovanou s tím, že za obě zúčtovací období (2021 a 2022) vznikl záporný rozdíl mezi náklady a zálohami, zálohy nepokrývaly náklady, a žalované vznikla povinnost vyúčtovaný nedoplatek žalobkyni ve stanovené lhůtě uhradit. Žalované vznikla též povinnost uhradit žalobkyni dlužné nájemné za byt a za vybavení bytu za měsíc březen 2022. Podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo na úhradu úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 352/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 914,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 488,32 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč.