9 C 114/2023-37 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 5. 10. 2022, č.j. 9 C 346/2021-147, jímž byl schválen smír účastníků. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že pod sp. zn. 9 C 346/2021 byla u zdejšího soudu projednávána žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení pokuty podle zákona č. 67/2013 Sb., v platném znění, ve výši 193.600 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Citovaným usnesením soud schválil smír, který účastníci řízení uzavřeli při jednání dne 5. 10. 2022. Smírem se žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku 65.000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení o schválení smíru a byl jím rovněž vypořádán spor účastníků ohledně správnosti vyúčtování služeb za rok 2021. Žalobce pokládá smír podle hmotného práva za neplatný, neboť byl lstí ze strany soudu ovlivněn k podpisu smíru, když smírem nebyla vypořádána část předmětu řízení, konkrétně nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalobce se také domnívá, že k podpisu smíru neměl zástupce žalovaného oprávnění, protože jeho plná moc k zastupování žalovaného již zanikla úmrtím jednoho ze členů výboru žalovaného, kteří za žalovaného plnou moc podepsali.Žalovaný pokládal žalobu za nedůvodnou.Podáním ze dne 29. 9. 2023 vznesl žalobce námitku podjatosti samosoudce. Podjatost spatřoval ve skutečnosti, že věc je projednávána samosoudcem, který schválil smír ve věci sp. zn. 9 C 346/2021, a který proto nemůže objektivně posoudit důvody tvrzené žalobcem pro zrušení smíru, když vždy bude trvat na tom, že jím schválený smír byl perfektní.Soud postupoval podle ustanovení § 15b odst. 2 o.s.ř. Jelikož byla námitka podjatosti uplatněna před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta, a soud měl za to, že námitka není důvodná, nepředkládal věc k rozhodnutí o námitce svému nadřízenému soudu. Co se týče žalobcem uplatněné systémové námitky, tedy že by obecně žádný soudce neměl rozhodovat ve věci návrhu na zrušení smíru, který sám schválil, tak nutno uvést, že zákon nic takového nezakazuje. Proto rozvrh práce zdejšího soudu pro rok 2023 na str. 20 v části A. odst. 7 uvádí, že„ …ve věcech návrhů na zrušení soudem schváleného smíru, se věc přidělí senátu, který ve věci rozhodoval…“ Taktéž komentářová literatura takovou úpravu nepokládá za problematickou, když uvádí, že„ řešil-li žalobu (na zrušení smíru, pozn. soudu) týž soudce, který rozhodoval i v původním řízení, neprodleně bude (po právní moci rozsudku, kterým žalobě vyhoví, pozn. soudu) v tomto původním řízení pokračovat“ (viz Vančurová K. a Janek K. in Jirsa J. a kol. Občanské soudní řízení (soudcovský komentář), Kniha II. – § 79 – 180 občanského soudního řádu, 1. vydání, Praha 2014, komentář k ustanovení § 99 odst. 3 o.s.ř. na str. 120). Ani subjektivně samosoudce nevnímá skutečnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jeho nepodjatosti ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 o.s.ř. Samosoudce se po podání žaloby i po podání námitky podjatosti znovu seznámil s celým zvukovým záznamem jednání ze dne 5. 10. 2022 ve věci sp. zn. 9 C 346/2021 a konstatuje, že k účastníkům řízení přistoupil férově a za pomoci předestření předběžného právního názoru na věc se s až nadstandardní trpělivostí pokusil dovést účastníky řízení ke smíru, což se nakonec podařilo. Nelze uvažovat o tom, že by snad žalobce k uzavření smíru donutil, či přiměl lstí, jak uvádí žalobce. Každý si poslechem zvukového záznamu jednání může o věci vytvořit vlastní názor. Ani podání žaloby na zrušení smíru nevnímal samosoudce nijak úkorně, ostatně od účastníků řízení již za více než 10 let výkonu funkce zažil mnohé. Po seznámení se se žalobou a vyjádřením žalovaného pouze zcela neutrálně sdělil žalobci svůj předběžný právní názor o nedůvodnosti žaloby, aniž by k žalobci zaujímal jakýkoliv negativní postoj.Soud tedy v dané věci nařídil jednání a provedl při něm dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 C 346/2021 má soud za zjištěné, že se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení pokuty podle zákona č. 67/2013 Sb., v platném znění, ve výši 193.600 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Usnesením ze dne 5. 10. 2022, č.j. 9 C 346/2021-147, byl schválen smír účastníků, který účastníci uzavřeli téhož dne při soudním jednání, a kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku 65.000 Kč do tří dnů od právní moci usnesení o schválení smíru a byl jím rovněž vypořádán spor účastníků ohledně správnosti vyúčtování služeb za rok 2021. Při jednání soud, jak mu ukládá ustanovení § 99 odst. 1 o.s.ř., s účastníky věc důkladně probral, upozornil je na aplikovatelnou právní úpravu, na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu a seznámil je se svým předběžným právním názorem, kdy pokládal nárok žalobce co do základu za důvodný, avšak hodlal přistoupit k moderaci pokuty na částku zhruba 50.000 Kč. V důsledku předběžného právního názoru soudu nabídl žalovaný žalobci možnost uzavření smíru, který žalobce akceptoval.Z úplného výpisu žalovaného z rejstříku společenství vlastníků jednotek bylo zjištěno, že předseda výboru žalovaného [jméno] [příjmení], který spolu se členem výboru [jméno] [příjmení] podepsal plnou moc, kterou žalovaný udělil pro zastupování ve věci sp. zn. 9 C 346/2021 Mgr. [jméno] [příjmení], byl z rejstříku vymazán ke dni 31. 5. 2022.Ke skutkovým zjištěním z dalších provedených listinných důkazů se soud vyjádří níže v části odůvodnění zabývající se argumentací žalobce pro zrušení smíru, kterou žalobce nově přednesl při jednání.Dle ustanovení § 99 odst. 3 o.s.ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Návrh na zrušení usnesení o schválení smíru podal žalobce v zákonné tříleté lhůtě. Může s ním však být úspěšný pouze v případě, že prokáže, že smír je podle hmotného práva neplatný. Typickou situací může být, kdy jeden z účastníků nejednal svobodně, ale byl k uzavření smíru např. donucen. K tomu směřuje argumentace žalobce, který uvádí, že byl k uzavření smíru ovlivněn lstí ze strany soudu, přičemž poukazuje na ustanovení § 1904 občanského zákoníku. Citované ustanovení však na věc nelze aplikovat, neboť hovoří o omylu vyvolaném lstí druhé strany, zde tedy žalovaného, když však žalobce ani netvrdí, že by snad jeho omyl při podpisu smíru vyvolal lstivě žalovaný. Lstivé jednání žalobce přikládá soudu a mělo spočívat v tom, že smírem nebyl vypořádán celý předmět sporu, když nevypořádán zůstal nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení z uplatněné pokuty, a také v tom, že soud žalobci nesprávně předestřel závěry judikatury Nejvyššího soudu ČR.Jak již bylo shora uvedeno, argument žalobce tím, že ho soud donutil k podpisu smíru, hraničí s ohledem na obsah zvukového záznamu jednání s absurdnem. Smírem byl vypořádán celý předmět řízení, tedy nárok na zaplacení pokuty a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Soud i žalovaný to tak zcela jistě vnímali. Soud je přesvědčen, že to vnímal i žalobce, jinak by se o otázce příslušenství v průběhu jednání, či krátce po něm, zmínil, což neučinil, s tímto argumentem přišel až zhruba po půl roce od jednání. Je pravidlem, že smír vypořádává celý předmět řízení. Pokud by vypořádal jen jeho část, byl by soud povinen ex offo v řízení o zbývající části pokračovat, což nebyl případ smíru uzavřeného mezi účastníky řízení. Závěr o tom, že smír vypořádal celý předmět řízení, je posílen i tím, že účastníci současně vypořádali i spor ohledně správnosti vyúčtování služeb za rok 2021, které nebylo předmětem žaloby, tedy smír šel nad rámec žaloby a bylo by přinejmenším zvláštní, pokud by tak účastníci učinili a současně nechali neuzavřenou otázku příslušenství uplatněné pokuty. Soud zcela odmítá, že by žalobci dezinterpretoval závěry citované judikatury NS. Pokud je podle ní možno moderovat nepřiměřeně vysoký nárok na jednotlivou zákonnou pokutu, tím spíše je možné moderovat souhrn pokut, pokud dosáhne nepřiměřené (zde v řádech statisíců korun) výše rozporné se zásadou dobrých mravů, což platí i o příslušenství pokuty, které často může uplatněnou pokutu i převýšit, pokud se jedná o dostatečně dlouhé období prodlení.Plná moc, kterou žalovaný udělil svému právnímu zástupci v řízení sp. zn. 9 C 346/2021, a kterou za žalovaného podepsali členové výboru [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nezanikla následným úmrtím pana [příjmení]. Zánik plné moci nezpůsobuje smrt osoby, která ji za právnickou osobu podepsala, zánik plné moci by způsobil pouze zánik samotné právnické osoby, tedy žalovaného (viz ustanovení § 448 odst. 1 občanského zákoníku).Variace na téma nedostatku oprávnění zástupce žalovaného za žalovaného jednat přednesl žalobce při jednání, když se patrně snažil přijít s dalšími důvody pro údajnou neplatnost smíru poté, co ho soud