Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalovaná je vlastníkem vozidla , název, , registrační značka: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , (dále jen „předmětné vozidlo“) s odůvodněním, že dne 23. 8. 2021 byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě prodal žalobce předmětné vozidlo žalované. Téhož dne předal žalobce žalované klíčky, veškeré doklady k vozidlu a plnou moc k přepisu vozidla, o který se měl žalovaný na základě smlouvy postarat. Tuto svou povinnost žalovaná nesplnila a jako vlastník vozidla je stále evidován žalobce, aniž by mohl s vozidlem jakkoli nakládat. Z tohoto důvodu jsou mu opakovaně ukládány pokuty a rovněž mu byla soudně uložena povinnost zaplatit České kanceláři pojistitelů.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z kupní smlouvy ze dne 23. 8. 2021 soud zjistil, že tohoto dne prodal žalobce žalované předmětné vozidlo za sjednanou kupní cenu ve výši 10 000 Kč, a to ve stavu, s nímž se žalovaná seznámila; žalovaná se zavázala nahlásit změny v evidenci držitelů motorových vozidel, k čemuž jí žalobce udělil plnou moc.5. Z příkazu Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 11. 5. 2022 soud zjistil, že žalobci byla za opakované přestupky související s parkováním v období od 8. 1. 2020 do 24. 1. 2022 uložena pokuta ve výši 6 000 Kč.6. Z rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 27. 2. 2026, č. j. 11 C 215/2025-22, soud zjistil, že žalobci byla uložena povinnost uhradit České kanceláři pojistitelů částku 7 256 Kč s příslušenstvím, neboť v období od 13. 12. 2024 do 9. 5. 2025 neměl jakožto provozovatel předmětného vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu vzniklou provozem daného vozidla.7. Z dopisu žalobce žalované ze dne 30. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou ke splnění povinnosti k přepisu vozidla dle smlouvy.8. Shora uvedená dílčí skutková zjištění požaduje soud za skutkový závěr ve věci samé.9. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.11. Podle § 1099 občanského zákoníku se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.12. Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícím právním závěrům.13. S ohledem na charakter žaloby se soud nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení neexistence vlastnictví žalobce. Shledal, že žalobce se bez tohoto určení nemůže domoci změny údajů v registru silničních motorových vozidel, přičemž za stávajícího stavu, v důsledku nesplnění zákonné i smluvní povinnosti žalovanou, mu hrozí nepřiměřené zásahy do právního postavení, když je stále evidován jako držitel vozidla, s nímž nemůže jakkoli disponovat. Soud proto dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení neexistence vlastnického práva žalobce je dán.14. Na základě kupní smlouvy ze dne 23. 8. 2021 a současného předání automobilu žalované došlo k tomuto dni dle vůle účastníků řízení k převodu vlastnického práva k předmětnému automobilu na žalovanou. K tomuto dni přestal být žalobce vlastníkem předmětného automobilu, přičemž se tímto vlastníkem stala žalovaná. Soud proto soud žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 719 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.