Okresní soud v Karlových Varech 10 C 167/2026-34 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 1 084 728,48 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne 23. 8. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ust. § 115a rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru č. , Anonymizováno, , žádostí o poskytnutí úvěru, předsmluvními informacemi Obchodními podmínkami, Sazebníkem poplatků, informacemi z Credit Bureauu, výpisem z účtu, přehledem splátek, historií splácení, upomínkou, výzvami k zaplacení, oznámením o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Na základě žádosti žalované byla dne 23. 8. 2024 mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Ve smlouvě se žalobkyně jakožto bankovní ústav zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s úvěrovým limitem ve výši 1 162 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v 120 splátkách po 14 667 Kč s úrokem ve výši 8,91 % ročně vždy do 24. dne v měsíci, RPSN činila 9,28 %. V čl. 8 smlouvy byla pro případ prodlení žalované se splácením sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a dále právo žalobkyně prohlásit všechny pohledávky z úvěrové smlouvy za. V čl. 5 smlouvy byl sjednán poplatek za upomínku ve výši 300/500 Kč. Úvěruschopnost žalované ověřila žalobkyně v bankovním i nebankovním registru, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra České republiky a vycházela z údajů poskytnutých žalovanou z výpisů z jeho účtu. Žalovaná od října 2025 úvěr přes opakované výzvy ze strany žalobkyně řádně nesplácela, a proto žalobkyně dopisem ze dne 26. 2. 2026 prohlásila úvěr za splatný k datu 25. 2. 2026 a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná následně žalobkyni ničeho neuhradila. Ke dni podání žaloby činila pohledávka žalobkyně částku 1 082928,48 Kč na jistině úvěru, částku 1 800 Kč na poplatcích, na kapitalizovaném úroku k 11. 5. 2026 částku 51 117,22 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení z dlužné jistiny za období do 11. 5. 2026 částku 4 994 Kč. Dopisem ze dne 24. 4. 2026 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši úvěrového rámce 1 162 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni splatit spolu s úrokem z úvěru v dohodnutých splátkách. Žalobkyně před uzavřením smlouvy v souladu s ust. § 75 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalované. Žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a dostala se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z čl. 8 smlouvy ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od úvěrové smlouvy odstoupila. V důsledku odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nesplaceného zůstatku úvěru včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 90 979,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 43 390 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 084 728,48 Kč sestávající z částky 12 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 330 Kč ve výši 8 259,30 Kč.