Okresní soud v Karlových Varech 10 C 204/2026-58 – Náklady řízení
Okresní soud v Karlových Varech · 20. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 40 036,05 Kč s přísl.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 40 036,05 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne 16. 9. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 115a rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru č. 016971229R, žádostí o poskytnutí úvěru, předsmluvními informacemi Obchodními podmínkami, Sazebníkem poplatků, informacemi z Credit Bureauu, výpisem z účtu, přehledem splátek, historií splácení, upomínkou, výzvami k zaplacení, oznámením o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Na základě žádosti žalovaného byla dne 16. 9. 2024 mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Ve smlouvě se žalobkyně jakožto bankovní ústav zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách po 4 538 Kč s úrokem ve výši 16,11 % ročně vždy do 15. dne v měsíci, RPSN činila 17,40 %. V čl. 8 smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného se splácením sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a dále právo žalobkyně prohlásit všechny pohledávky z úvěrové smlouvy za. V čl. 5 smlouvy byl sjednán poplatek za upomínku ve výši 300/500 Kč. Úvěruschopnost žalovaného ověřila žalobkyně v bankovním i nebankovním registru, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra České republiky a vycházela z údajů poskytnutých žalovaným z výpisů z jeho účtu. Žalovaný od ledna 2025 úvěr přes opakované výzvy ze strany žalobkyně řádně nesplácel, a proto žalobkyně dopisem ze dne 27. 6. 2025 prohlásila úvěr za splatný k datu 16. 6. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Ke dni podání žaloby činila pohledávka žalobkyně částku 38236,05 Kč na jistině úvěru, částku 1.800 Kč na poplatcích, na kapitalizovaném úroku 16,11 % ročně z jistiny k 15. 6. 2025 částku 4 992,13 Kč, na kapitalizovaném úroku z prodlení z dlužné jistiny za období do 15. 6. 2025 částku 2 952,96 Kč. Dopisem ze dne 30. 3. 2026 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni splatit spolu s úrokem z úvěru v dohodnutých splátkách. Žalobkyně před uzavřením smlouvy v souladu s ust. § 75 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, po čtyřech měsících se dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z čl. 8 smlouvy ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od úvěrové smlouvy odstoupila. V důsledku odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nesplaceného zůstatku úvěru včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 506 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 602 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 036,05 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.