Okresní soud v Karlových Varech 13 C 166/2026-15 – Náklady řízení

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 41 145,25 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze Smlouvy o úvěru č. 015872649R uzavřené mezi účastníky dne 21.9.2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ust. § 115a rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkaz žádostí o poskytnutí úvěru, Smlouvou o úvěru č. 015872649R, Obchodními podmínkami pro ČSOB spotřebitelské úvěry, předsmluvními informacemi k úvěru, posouzením úvěruschopnosti, výpisy z účtu, přehledem splátek, historií, oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Na základě žádosti žalované byla den 21.9.2023 mezi účastníky uzavřena Smlouva o úvěru č. 015872649R, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 50.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit s úrokem ve výši 21,1 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 1545 Kč, RPSN činila 23,26 %. Žalovaná úvěr přes výzvy žalobkyně řádně nesplácela, a proto žalobkyně dopisem ze dne 18.5.2025 prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 44 611,87 Kč. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Dopisem ze dne 13.4.2026 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni splatit spolu s úrokem z úvěru v dohodnutých splátkách, přičemž před uzavřením smlouvy žalobkyně postupovala v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a s dostatečnou péčí posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, dostala se do prodlení s úhradou splátek, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a úvěr zesplatnila. V důsledku zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nesplaceného zůstatku úvěru včetně úroků z úvěru a úroků z prodlení uplatněných v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž poplatků za upomínání dle úvěrových podmínek. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za oprávněný a žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4550 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1646 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 145 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.