Žalobkyně se žalobou ze dne 28.5.2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 22 440,73 Kč s příslušenstvím, skutkově uváděje, jak uvedeno v žalobě.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř.4. Soud provedl důkaz Rámcovou smlouvou č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , obchodními podmínkami, podmínkami pro používání kontokorentu, dokladem o načerpání úvěru, výpisem z účtu žalované, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkovým kalendářem, přehledem plateb, zesplatňujícím dopisem a předžalobní výzvou, na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 18.9.2020 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. , hodnota, /3030. Dle dodatku č. , hodnota, žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 30 336 Kč, který byl čerpán dne 24.11.2024 převodem na účet žalované, žalovaná se zavázal poskytnutý úvěr splatit včetně úroku 17,9 % ročně v 18 měsíčních splátkách po 2 110 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácel a (dle historie výpisu účtu), žalobkyně dopisem z 27.4.2026 úvěr zesplatnila. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně neuhrazenou pohledávku z úvěru na jistině částkou 22 229,73 Kč.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle ust. § 2662 občanského zákoníku se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních.9. Podle ust. § 2664 občanského zákoníku s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem.10. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 a následujících občanského zákoníku, na jejímž základě vedla žalobkyně pro žalovaného běžný účet. Následně byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr a žalovaná se jej zavázal splatit spolu s úrokem za podmínek smlouvou stanovených. Žalovaná porušila povinnosti stanovené smlouvou o úvěru tak, že poskytnutý úvěr řádně nesplácela. Žalobkyně proto využila svého práva dle smluvních podmínek, ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku, a z důvodu prodlení žalované se splácením dluhu poskytnutý úvěr zesplatnila. Výši úroku z prodlení soud stanovil v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za období prodlení žalovaného s plněním peněžitého závazku, výši úroku ve smluvené výši. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena řádně, soud neshledal žádný důvod neplatnosti předmětné smlouvy uzavřené účastníky. S ohledem na shora uvedené okolnosti rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 898 Kč představující zaplacený soudní poplatek.