15 C 297/2021-29 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 648 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 4. 2020 do 26. 11. 2020 kapitalizovaným částkou 98 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ [anonymizována dvě slova] - [rok] [anonymizováno]“, pojištěno bylo vozidlo [příjmení], [registrační značka], s počátkem pojištění od [datum]. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 3 262 Kč ročně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 24. 4. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od [datum] do 24. 4. 2020 a poplatky. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakou výši ze žalobou uplatněné částky tvoří neuhrazené pojistné a jak dospěla k jeho výpočtu, pokud jsou součástí žalobou uplatněné částky poplatky, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatků, co je jejich předmětem a kdy konkrétně a jakým způsobem byl žalovaný se sazebníkem poplatků seznámen. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost úroku z prodlení z poplatků nebo z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde-li k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] upřesnila, že žalovaná částka je tvořena poměrnou částí pojistného za pojistné období od [datum] do 24. 4. 2020, přičemž dlužné pojistné činí 1 048 Kč, dále upomínací poplatek ve výši 300 Kč za upomínku k zaplacení a upomínací poplatek ve výši 300 Kč za upomínku zaslanou po ukončení smlouvy, celkem tedy 1 648 Kč. Titul na nárokování těchto poplatků žalobkyně spatřuje v čl. 4 odst. 10 pojistných podmínek, dle kterého je pojistitel oprávněn požadovat úrok a náklady spojené s vymáháním pojistného dle sazebníku. Dále mj. uvedla, že podpisem pojistné smlouvy žalovaný stvrdil též Čestné prohlášení pojistníka, dle něhož jsou součástí pojistné smlouvy i pojistné podmínky a přehled poplatků, jejichž aktuální verze je k dispozici na webových stránkách pojistitele nebo na libovolné pobočce. 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 5. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka]. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 3 262 Kč ročně, a v období od [datum] do [datum] činila roční výše pojistného částku 3 876 Kč. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne [datum]. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 24. 4. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 1 048 Kč. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 3 odst. 1, věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo zákona. 8. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 9. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 10. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř, které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4881/2015). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalob