16 C 203/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 2 965 s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 765 Kč od 9. 1. 2019 do zaplacení a 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 230 Kč od 9. 1. 2019 do zaplacení z titulu pojistné smlouvy [číslo] o [anonymizováno] životním pojištění [anonymizováno] život 2 uzavřené účastníky s tím, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 2 995 Kč (žalobce však požaduje toliko 2 965 Kč). 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobce jako pojistitel (dříve [právnická osoba] a [ulice] pojišťovna [právnická osoba]) a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o [anonymizováno] životním pojištění [anonymizováno] život 2, z níž žalovanému vznikla povinnost platit žalobci měsíční pojistné ve výši 599 Kč. Za období od [datum] do [datum], kdy výše uvedená pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného, má žalobce nárok na pojistné ve výši 2 995 Kč. 5. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobci sjednané pojistné za pojistné období od [datum] do [datum], kdy pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to tak jak požadoval žalobce, tedy v částce 2 965 Kč. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) podle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokátka žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.