19 C 281/2021-21 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 020 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná porušila smluvní přepravní podmínky žalobce, když bez platného jízdního dokladu v hodnotě 20 Kč cestovala městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobcem, a to dne 3. 3. 2020 linkou [číslo]. Žalovaná částka představuje jízdné ve výši 20 Kč a přirážku na jízdném ve výši 1 000 Kč. 2. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek i upomínkou. Dne 24. 3. 2021 byla žalované zaslána rovněž předžalobní výzva, přesto žalovaná částka dosud nebyla uhrazena a s její úhradou je tedy žalovaná v prodlení. 3. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaná byla usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě. Dále byla usnesením ze dne 7. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], vyzvána, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaná nereagovala, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 5. Z hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo] má soud za zjištěné, že žalovaná cestovala dne 3. 3. 2020 v 10:00 hodin na lince [číslo] provozované žalobcem bez platné jízdenky, v uvedeném případě jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému na místě nezaplatila a byla upozorněna, že není-li přirážka k jízdnému zaplacena do 5 pracovních dnů ode dne přestupku, činí její výše 1 000 Kč; hlášení je podepsáno cestujícím. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) ve spojení s ustanovením § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, neboť žalovaná nástupem do vozidla uzavřela konkludentně se žalobcem smlouvu o přepravě osob, jejímž obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu, tedy jízdné. Ve smyslu § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., uzavřením přepravní smlouvy cestující přistupuje na smluvní přepravní podmínky dopravce. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o drahách“) je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Výše jízdného byla stanovena podle tarifních podmínek a výše přirážky byla stanovena podle smluvních přepravních podmínek. Žalovaná nastoupením do dopravního prostředku žalobce akceptovala povinnosti cestujícího a sankční důsledky v případě jejich porušení stanovené smluvními přepravními podmínkami žalobce v souladu s citovaným ustanovením vyhlášky o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a proto soud žalobě vyhověl. Soud na základě zjištěného skutkového stavu a provedených důkazů dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalované zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1, § 11 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 020 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.