20 C 79/2021-69 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 453 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 1. 2020 do 12. 11. 2020 kapitalizovaným částkou 199 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ [anonymizováno]“ Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 699 Kč měsíčně, splatných v první den pojistného období. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné v den splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 21. 1. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od [datum] do 21. 1. 2020 a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, jakou výši z žalobou uplatněné částky tvoří neuhrazené pojistné a jak dospěla k výpočtu dlužného pojistného, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatků a co je jejich předmětem. Závěrem pak vytkl nedostatky důkazů týkajících se nároku na náklady za odeslání upomínky, kdy z příloh žaloby není zřejmé, že předmětná upomínka byla skutečně zaslána. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] upřesnila, že poplatky nečiní částku 300 Kč, ale 800 Kč. Poplatek ve výši 500 Kč se opírá o pojistné podmínky daného produktu ([anonymizováno]), kdy se jedná o poplatek stanovený sazebníkem obsahující paušální výši náhrad spojených se vznikem pojištění, náklady vynaložené pojistitelem v průběhu pojištění i v době jeho zániku; jsou to paušální náklady na poštovné, tisk pojistných smluv a pojistných podmínek, opakovanou kontrolou, zda bylo dlužné pojistné uhrazeno, náklady spojené s předčasným ukončením pojištění, kontrolu případných pojistných událostí na ukončené pojistné smlouvě apod. Poplatek ve výši 300 Kč je nárokován za pokus o smír po zániku pojištění (podle bodu 2 sazebníku). Dále mj. uvedla, že podpisem pojistné smlouvy žalovaný potvrdil, že součástí pojistné smlouvy jsou i pojistné podmínky a přehled poplatků. Žalovaný byl seznámen s obsahem pojistné smlouvy a též potvrdil, že si je vědom měsíčních poplatků. Výše poplatků je uvedena v Přehledu poplatků a parametrů. Přehled poplatků je také k nahlédnutí na webových stránkách žalobce [webová adresa], nebo na obchodních místech pojišťovny. 4. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 5. V souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovanému byly žaloba a předvolání k jednání řádně doručeny, a žalovaný se následně k dnešnímu jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila podáním adresovaným soudu. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem byl pojistný produkt„ [anonymizováno]“ Pojistné bylo sjednáno na dobu určitou, na dobu 35 let. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 699 Kč měsíčně splatné vždy k 21. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však žalobkyni uhradil pojistné pouze do dne 20. 10. 2019. Dne 22. 11. 2019, po zaslání upomínek, uhradil žalovaný částku 1 143 Kč, čímž zaplatil pojistné za období od 21. 9. 2019 do 20. 10. 2019 a pro období od 21. 10. 2019 do 20. 11. 2019 uhradil částku 444 Kč. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 21. 1. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 1 653 Kč, která se skládá z 3 měsíčních pojistných ve výši 699 Kč, ponížené o dodatečně uhrazené pojistné ve výši 444 Kč, tj. 3 x 699 = 2 097 Kč – 444 Kč, jež představují dlužné pojistné ve výši 1 653 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 7. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 9. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 10. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků za upomínání, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzeních skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř., které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, znemožnila soudu postup předpokládaný v ust. § 118a o. s. ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů po