20 C 92/2021-75 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 67 511,33 Kč a příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. 2. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] s nedoplatkem 54 524 Kč, splatným ke dni 10. 9. 2019. Fakturou [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] s nedoplatkem 16 359,83 Kč, splatným ke dni 24. 3. 2020. Žalobkyně dále uplatňovala poplatek za 3 × 240 Kč za upomínky ze dne 11. 2. 2020, 18. 11. 2019 a 2. 10. 2019 a poplatek 907,50 Kč za odpojení odběrného místa s tím, že se nejedná o poplatek ani smluvní pokutu, na něž by dopadala nálezová judikatura Ústavního soudu ČR. Jde o vyúčtování nákladů, které jsou součástí distribučních služeb. 3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 4. Dle § 96 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve spojení s odst. 2 věty prvé téhož ustanovení, je žalobce oprávněn vzít zpět návrh na zahájení řízení zčásti nebo zcela, v důsledku čehož soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do poplatků za zaslané upomínky, soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. 5. Soud má z (předložených) listinných důkazů za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu a zajišťovat na vlastní jméno a vlastní účet distribuci elektřiny a související služby do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu zaplatit cenu v souladu se smlouvou (prokázáno Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], plnou mocí). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 54 524 Kč splatnou do 10. 9. 2019 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 27,643 MWh (prokázáno fakturou [číslo]). Fakturou [číslo] znějící na celkovou částku 16 359,83 Kč splatnou do 24. 3. 2020 vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované ve zúčtovacím období od [datum] do [datum] v celkovém množství 3 592 kWh (prokázáno fakturou [číslo]). Fakturou [číslo] se splatností do 25. 3. 2020 vyúčtovala žalobkyně částku 907,50 Kč žalované, která představuje cenu za odpojení a znovupřipojení v odběrném místě (prokázáno fakturou [číslo] ceníkem služeb [právnická osoba]). 6. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu sjednanou. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované. Žalovaná na tuto fakturu uhradila dne 16. 9. 2019 částku 2 500 Kč a dne 16. 10. 2019 částku 2 500 Kč. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] vyúčtovala žalobkyně elektřinu dodanou žalované. Na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně dále účtovala částku 907,50 Kč žalované, která představuje cenu za odpojení a znovupřipojení. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. 7. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 8. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla dle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu do odběrného místa oproti povinnosti žalované za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila a dodanou elektřinu řádně vyúčtovala, žalovaná však netvrdila ani neprokázala, že by vzniklý nedoplatek uhradila, že její povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto považuje nárok žalobkyně na zaplacení jí v žalobě uplatněné částky z titulu nedoplatku za dodávku elektřiny za oprávněný a uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni uhradit. 9. Dle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména (a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, (b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Dle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Dle § 118a odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Dle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 10. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků za upomínání, bylo nutné ve věci nařídit jednání. 11. Žalobkyně uplatňovala nárok na poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč, přičemž své oprávnění dovozovala ze znění VOPD elektřiny a ceníku služeb [právnická osoba] V ceníku je vymezeno jednání žalované, které je kryto zpoplatněným (dle označení žalobkyně) nákladem, který jsou součástí distribučních služeb (za samostatné odpojení na hladině nn), včetně jeho výše 907,50 Kč včetně DPH. Nicméně podpis žalované přímo v ceníku absentuje. Že součástí smlouvy jsou i Ceník a VOPD, s nimiž se žalovaná taktéž seznámila, sice žalovaná stvrdila i svým podpisem na smlouvě, ale samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro dostatečně seznámení se sám o sobě nepostačuje. Žalovaná jako spotřebitel (přímo) nepodepsala předložený ceník distribuce, tudíž žalobkyně neprokázala, že by žalovanou s těmito dokumenty seznámila dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nikoliv toliko podpisem obecně formulované proklamace. Dle názoru soudu, byť se v tomto případě svým označením má jednat o službu, potažmo náklad, materiálně jde o poplatek, příp. smluvní pokutu. Soud nepřijal argument žalobkyně, že na částku nárokovanou za odpojení nedopadá nálezová judikatura Ústavního soudu ČR, není poplatkem, ale jedná se o vyúčtování nákladů, které jsou součástí distribučních služeb. Byť se nálezová judikatura Ústavního soudu výslovně věnuje smluvní pokutě, ničeho nebrání vztažení jejích závěrů i na zpoplatněné položky podobného (obdobného) charakteru, ať již je jejich označení jakékoliv. VOP a konečně i Ceník jsou prostředky pro zachycení ustanovení technického a vysvětlujícího charakteru, které v důsledku toho není třeba vpisovat do každé jednotlivé smlouvy; to je jejich příznačným rysem. Závazek úhrady jednotlivých položek – poplatků – je však ujednáním odlišným, a již takovouto povahu nemá. Přenechání stanovení výše úhrad na VOP a Ceník není v tomto směru dostatečně určitým. Není totiž vyloučeno (resp. je spíše pravidlem), že (položkový) soupis poplatků, smluvních pokut a jiných úhrad se v průběhu času mění, jak co do obsahu, tak i jejich výše. V mnohých případech ze strany spotřebitele – žalované – zcela nekontrolovaně. Nelze se tedy v tomto ohledu spokojit s toliko obecně proklamovanou akceptací VOP a Ceníku, které by měly být součástí smlouvy. Žalovaná jako spotřebitel (přímo) nepodepsala předložený Ceník, v důsledku čehož žalobkyně neprokázala, že by žalovanou s těmito dokumenty seznámila dostatečným (konkrétním a efektivním) způsobem a nedošlo toliko k podpisu obecně formulované proklamace. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatňovaného poplatku – služby –, zamítl soud žalobu v tomto rozsahu (907,50 Kč). V tomto směru bylo naopak v souladu se závěry o skutkovém stavu prokázáno, že k takovému sjednání nedošlo. 12. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1