ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2021:21.C.101.2021.1 Datum: 2021-12-06 Předmět: o zaplacení částky 10.190,80 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 10.190,80 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit mu 10 190,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 9 408,96 Kč od 10. 10. 2018 do zaplacení.
2. Žalobce tvrdil, že [právnická osoba] (dále označená jako předchozí věřitel nebo právní předchůdce žalobce) na ni postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. Předchozí věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které byl žalovanému zřízen bankovní účet č. [bankovní účet] a rovněž bylo žalovanému umožněno čerpat kontokorentní úvěr. Žalovaný tak čerpal úvěr ve výši 9 408,96 Kč, který však neuhradil a banka následně dluh zesplatnila k 9. 10. 2018. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, požaduje žalobce rovněž vedle úhrady dlužné jistiny i úhradu úroku z prodlení ve výši 781,84 Kč a dále i zákonného úroku z prodlení ode dne 10. 10. 2018 do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
4. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. Na základě smlouvy o bankovních produktech a službách (dále jen Smlouva) byl žalovanému právním předchůdcem žalobce zřízen bankovní účet č. [bankovní účet] a rovněž bylo žalovanému umožněno čerpat kontokorentní úvěr, tzv. [anonymizováno], nedílnou součástí Smlouvy byly VOP. Žalovaný opakovaně porušoval smluvní ujednání o kontokorentním úvěru a právní předchůdce žalobce mu dopisem ze dne 13. 5. 2018 oznámil zrušení poskytování produktu [anonymizováno], na kterém žalovanému vznikl dluh ve výši 9 408,96 Kč, zároveň mu umožnil tento dluh uhradit ve čtyřech měsíčních splátkách po 2 352,24 Kč, vždy k 4. dni v měsíci počínaje 4. 7. 2018 dle dopisu z 5. 6. 2018. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobce dopisem ze dne 9. 10. 2018 oznámil žalovanému, že se celý jeho dluh ve výši 9 408,96 stal splatným a žalobce rovněž požaduje v souladu se smlouvou úrok z prodlení ve výši 781,84 Kč Smlouva o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) a žalobkyní byla uzavřena dne 17. 6. 2020, kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávky je datováno dnem 25. 6. 2020 a dle podacího lístku bylo odesláno dne 29. 6. 2020. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzýván k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 29. 6. 2020.
6. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho závazku. Soud proto vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen, ani jinak nezanikl.
7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
11. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud vzal v daném případě za prokázáno z předložených listinných důkazů, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o bankovních produktech a službách (dále jen Smlouva), na jejímž základě byl žalovanému zřízen bankovní účet a rovněž byl žalovanému poskytnut kontokorentní spotřebitelský úvěr. Na základě Smlouvy tak zapůjčil právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit. Přestože se žalovaný zavázal úvěr řádně splatit, tuto povinnost porušil, dostal se do prodlení s úhradou a dluh neuhradil ani dle výzvy k plnění. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem byla platně sjednána smlouva o postoupení pohledávek, na základě které přešla veškerá práva spojená s pohledávkou za žalovaným na žalobce. Soud proto shledal žalobu žalobce po právu a zavázal žalovaného, aby žalobkyni uhradil částku ve výši celkem 10 190,80Kč.
15. Jelikož se žalovaný s úhradou svého dluhu dostal do prodlení, zavázal jej soud v souladu s ust. nař. vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů k úhradě úroku z prodlení z dlužné částky jistiny, tedy z částky 9 408,96 Kč od 10. 10. 2018 do zaplacení.
16. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle § 142 odst. 1 tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 889 Kč. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 190,80 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., v účinném znění, a 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení aplikoval § 14b a.t., neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobcem podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o spotřebitelském úvěru - mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech, tedy že návrh žalobce odpovídá vymezení tzv. formulářové žaloby tak, jak ji definoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 29. 3. 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.