21 C 158/2021-44 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 23 182,29 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] Touto smlouvou umožnil předchůdce žalobce disponovat žalovanému s finančními prostředky ve výši 36 252,07 Kč, když žalovaný měl řádně hradit měsíční splátky. Výše měsíční splátky byla sjednána ve výši 1 500 Kč. Protože tak nečinil, došlo ke dni 29. 2. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Dlužnou částku tvořila jistina ve výši 21 982,35 Kč, úrok 905,06 Kč, smluvní pokuta 65,18 Kč, pojistné 179,70 Kč a náklady na vymáhání ve výši 50 Kč. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 3. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud z (předložených) důkazů zjistil: Ze žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) a z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb uzavřené dne [datum] bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva, dle které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do maximální výše 35 000 Kč s tím, že výše úrokové sazby je 22,68 % ročně, poplatek za vedení účtu 50 Kč, RPSN 30,28 %, termín splatnosti splátek vždy do 17. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru, výše měsíční splátky 581 Kč, počet měsíčních splátek 10. Podpisem Žádosti/ Smlouvy žalovaný potvrdil, že byl seznámen s podmínkami poskytnutí úvěru a že s nimi bez výhrad souhlasí. Z výpisu o čerpání a úhradě úvěru bylo zjištěno, že žalovaný úvěr začal čerpat, sjednané splátky úvěru však řádně nehradil, ke dni 22. 1. 2020 tak činil dluh 23 132,29 Kč. Z dopisu věřitele žalovanému ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že s ohledem na prodlení žalovaného se splacením úvěru věřitel odstoupil v souladu s úvěrovými podmínkami od úvěrové smlouvy, s tím že se úvěr k 29. 2. 2020 stává splatným v celém rozsahu a žalovaný byl vyzván k úhradě částky 23 133 Kč. Žalobce prokázal aktivní legitimaci ve sporu smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s původním věřitelem žalovaného dne 26. 3. 2020, přičemž žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 26. 3. 2020 a dále v rámci předžalobní výzvy plnění dopisem rovněž z 26. 3. 2020. 5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 23 132,29 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok, což však neučinil, a došlo k zesplatnění dluhu. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. 6. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Dle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle 1881 odst. 1 občanského zákoníku lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dle 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 10. V daném případě mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 23 132,29 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal vyčerpané prostředky žalobci vrátit a zaplatit úrok v pravidelných měsíčních splátkách po 581 Kč vč. pojištění. Vzhledem k tomu, že svoje závazky řádně neplnil, došlo k odstoupení od smlouvy a zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace, a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, stejně tak i pokud jde smluvní pokutu i o úrok z úvěru, neboť byla sjednána úroková sazba, za kterou i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, zavázal žalovaného uhradit pohledávky žalobkyně, tedy částku 23 182,29 Kč. 11. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 382 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 930 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 182,29 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.