21 C 168/2021-33 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 300 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 382,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 748,29 Kč s tím, že společnost [právnická osoba] (dále označená též jako poskytovatel úvěru) uzavřela se žalovaným (dále označený též jako dlužník) dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě této smlouvy čerpal dlužník částku ve výši 3 300 Kč, která mu byla zaslána bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky poskytovatele úvěru, na něž smlouva odkazovala. Dlužník měl úvěr vrátit do 22. 11. 2017 včetně poplatku ve výši 3 603,93 Kč a smluvního úroku z úvěru. Žalovaný své povinnosti z uzavřené smlouvy nesplnil, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradil částku, k jejímuž plnění se zavázal. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 26. 7. 2019. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 11 267,60 Kč a skládala se z nezaplacené jistiny ve výši 3 300 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 603,93 Kč, smluvních úroků z poskytnutí úvěru ve výši 2 014,36 Kč, z jednorázové smluvní pokuty ve výši 1 650 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 569,31 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 130 Kč. Žalobkyně v rámci této žaloby požaduje uhradit: nesplacenou jistinu ve výši 3 300 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 603,93 Kč, smluvní úroky z poskytnutí úvěru ve výši 2 014,36 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 1 650 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 382,83 Kč (za dobu do [datum] do [datum] počítaného z postoupené jistiny pohledávky ve výši 3 300 Kč) a náklady na vymožení pohledávky ve výši 130 Kč. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok. Výše kapitalizovaného úroku činí 5 748,29 Kč a je tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 603,93 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 2 014,36 Kč (smluvní úrok za poskytnutí úvěru představuje roční úrok ve sjednané sazbě z nezaplacené jistiny pohledávky za dobu od poskytnutí úvěru od [datum] do [datum]) a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 130 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 3 300 Kč ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 12. 6. 2019. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu v jednorázové výši 1 650 Kč (ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které byl žalovaný v prodlení se zůstatkem jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru, přičemž žalobkyně nárokuje smluvní pokutu pouze do výše 50 % jistiny úvěru). Ještě před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 10. 3. 2020. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy byl ceník předchůdce žalobkyně. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému převodem na jeho účet úvěr bezhotovostní platbou ze dne [datum] ve výši 3 300 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu. Žalovaný se dle smlouvy zavázal uhradit jistinu ve výši 3 300 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 603,93 Kč do [datum]. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem 7 012,42 Kč. Pro případ porušení povinnosti se splacením byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je Klient v prodlení, a dále náklady na vymožení pohledávky sjednané v čl. VIII. odst. VIII.1 smlouvy o úvěru, které činí 130 Kč. Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 10. 3. 2020. Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru a přenechání peněz dlužníkovi. Dlužník měl ve sjednané době peníze vrátit se sjednaným poplatkem. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl. Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. 5. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 6. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 7. Po právu byl shledán i nárok na smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Ujednání o smluvní pokutě a její výši 1 650 Kč nebylo shledáno nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o. z.), ani okolnosti jejího sjednání nelze považovat za rozporné s dobrými mravy a ani domáhání se jí nebylo shledáno jako nemravné (§ 2 odst. 3 o. z.) nebo že by šlo o případ zneužití práva (§ 8 o. z.). 8. Poskytovatel peněz s dlužníkem sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky za sankční upomínky. Žalovaný byl na dluh upomínán, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 130 Kč. 9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 10. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdaj