21 C 180/2021-30 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 5 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 10. 2020 do 30. 10. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 10. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 315,68 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření rámcové smlouvy [číslo] (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do výše limitu 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen platit roční úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a související poplatky. Žalobce provedl vyhodnocení úvěruschopnosti klienta. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne 1. 10. 2020 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 315,68 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 1. 6. 2020 do 30. 9. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud z předložených listin zjistil, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena rámcové smlouvy [číslo] (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet. Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do výše limitu 5 000 Kč. Žalovaný byl povinen platit roční úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal kontokorent splácet průběžné, každým připsáním peněz na běžný účet tak, aby kontokorent splatil do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do minusu. Žalovaný se dále zavázal, že k datu měsíční splatnosti úroků bude mít na běžném účtu, ze kterého kontokorent čerpal, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, což bylo zjištěno výpisem z účtu. Dne 1. 10. 2020 došlo k převedení kontokorentu. Zůstatek na běžném účtu žalovaného ke dni 1. 10. 2020 činil 77,67 Kč. Dopisem ze dne 1. 10. 2020 vyzval žalobce žalovaného k předčasnému splacení všech dluhů, a to z důvodů porušení závazku ze strany žalovaného. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, ve spojení s ustanovením § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, zatímco žalovaný ani netvrdil, že by jeho závazek zcela zanikl zaplacením či jiným způsobem. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1968 a násl. o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.