21 C 204/2021-24 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 270 Kč od 7. 10. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit žalobci i poplatek ve výši 8 470 Kč, jenž představuje úrok ve výši 1 430 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 840 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v pravidelných 59 týdenních splátkách ve výši 325 Kč počínaje dnem 6. 7. 2016, přičemž poslední splátka ve výši 295 Kč byla stanovena na 30. 8. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Bylo ujednáno, že v případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle Smluvních podmínek stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie žalovaná splácela nepravidelně a uhradila celkem 4 200 Kč, žalobce proto vydělil tuto částku týdenní splátkou 325 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce tak nastala ke dni 6. 10. 2016 a od 7. 10. 2016 je žalovaná v prodlení. Dříve, než byla podána žaloba, žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2019. 2. Ve věci bylo rozhodnuto ve smyslu ust. §115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu dle ust. § 101 odst.4 o.s.ř. žádný z účastníků řízení nevyjádřil nesouhlas s tímto postupem soudu. Soud při svém rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobcem dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobci kromě půjčených 11 000 Kč zaplatit ještě souhrnný poplatek ve výši 8 470 Kč, který je složen z úroku 1 430 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 200 Kč a hotovostního inkasa splátek 4 840 Kč v 59 pravidelných týdenních splátkách po 325 Kč počínaje dnem 6. 7. 2016 s tím, že poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do 30. 8. 2017. 4. Dopisem ze dne 23. 9. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkem 15 270 Kč do pěti dnů od doručení této výzvy a byla upozorněna na soudní řízení. Dle podací knihy byla Předžalobní upomínka zaslána dne 23. 9. 2019 žalované na adresu uvedenou ve Smlouvě. 5. Soud má za prokázané, že žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalované poskytnuta v hotovosti za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaná měla zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátila a zaplatila úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázala. Proto bylo žalobě vyhověno. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč. 9. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.