21 C 31/2021-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 34 405,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 008,91 Kč od 27. 9. 2019 do zaplacení a částku ve výši 8 517,15 Kč. Žalobu odůvodnil především tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] o spotřebitelském úvěru (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl původní právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok a poplatek za vyhodnocení a správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasní poplatek. Žalovaná se zavázala uvedené uhradit formou 14 měsíčních splátek. První splátka byla splatná ke dni 26. 7. 2019. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení neuhrazené částky ve výši 25 888 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 25 888 Kč za dobu od 27. 9. 2019 do 20. 8. 2020 ve výši 8 517,15 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k plnění před podáním žaloby, a to dopisem ze dne 3. 8. 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobkyní předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobci celkem 27 888 Kč (půjčených 15 000 Kč, úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč, poplatek a inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalovaného ve výši 2 700 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná do měsíce po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné částky v případě, že žalovaná nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas. Dopisem ze dne 3. 8. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaná byla současně vyzvána k zaplacení 40 599,97 Kč, s tím, že byla upozorněna na možnost vymáhání dlužné částky v rámci soudního řízení. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o úvěru. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z.). Žalovaná čerpala a zjevně spotřebovala poskytnuté finanční prostředky, když jí byly poskytnuty při popisu Smlouvy. Žalovaná však tyto nevrátila, čímž porušila jak příslušné ustanovení občanského zákoníku, tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené finanční prostředky dohodnutým způsobem vrátit. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že jej vrátila a zaplatila úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru a zaplacení úroku neprokázala. Proto bylo žalobě vyhověno. 6. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši, žalovaná skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradila, že by tedy její závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 899 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 721 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 405,15 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.