21 C 335/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 66 412,03 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku a úroků z prodlení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 70 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázala úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,79 % z úvěrového rámce, přičemž splatnost měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem listopadem 2018. Na základě Smlouvy a úvěrových podmínek byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, poplatky a úroky. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku ve výši 70 000. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 45 812 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 28. 1. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu výzvou ze dne 28. 1. 2021. Žalovaný po zesplatnění úvěru již ničeho neuhradil a žalobkyně tak uplatnila částku 66 412,03 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 65 160,57 Kč, poplatků za pojištění ve výši 521,46 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 500 Kč. K částce dlužného pojistného dospěla žalobkyně součtem neuhrazených poplatků za pojištění, přičemž výše jednotlivých poplatků za pojistné je stanovena v úvěrové smlouvě (3 x 173,82 Kč). V případě nákladů na vymáhání se jedná o vynaložený náklad, který vznikl v souvislosti s prodlením žalovaného, a to ve výši 100 Kč v případě, kdy po procesu vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů byla žalovanému zaslána výzva k úhradě formou obyčejného psaní a ve výši 130 Kč v případě doporučeného psaní. Ohledně smluvní pokuty byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč, a to dle úvěrové smlouvy. 2. Žalovaný se nijak nevyjádřil ani k věci samé a žalobě, v řízení zůstal zcela nečinný. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), toliko na základě listinných důkazů. Žalobkyně souhlasila s tímto postupem přímo v návrhu, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a má se tak za to, že s tímto postupem rovněž ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasí. 3. Soud z předložených důkazů zjistil, že žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 70 000 Kč, který žalovaný celý vyčerpal. Naposledy čerpal žalovaný dne 17. 10. 2018 částku 70 000 Kč. Totožnost žalovaného byla mj. ověřena prostřednictvím na smlouvě uvedeno čísla OP žalovaného [číslo]. Úrok byl sjednán ve výši 28,88 % ročně. Klient (žalovaný) se zavázal poskytnuté peníze splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,79 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v měsíci. Na základě včleňovací doložky byly součástí smlouvy úvěrové podmínky žalobkyně. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni poplatky; v daném případě se mj. jednalo o poplatek za pojištění ve výši 2,5 % z aktuální měsíční splátky. Pro případ nedodržení podmínek splácení úvěru, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně prohlásit všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné. Dále byl sjednán závazek žalovaného hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady a účelně vynaložené náklady spojené s upomínkou. Pro tyto případy byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou jednotlivou splátku (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]). Protože žalovaný přestal dlužnou částku splácet, došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k jednorázové úhradě zbývajících částek (prokázáno Výpisem čerpání splátek a úhrad, oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 28. 1. 2021 a podacím archem). Žalovanému byla následně zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 19. 2. 2021 (prokázáno předžalobní výzvou a kopií poštovního podacího archu). Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 70 000 Kč, přičemž k poslednímu čerpání finančních prostředků žalovaným došlo dne 17. 10. 2018 ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok a poplatky, což však neučinil, a došlo k zesplatnění dluhu. 4. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o úvěru podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Dle § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. V daném případě mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit úrok v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,79 % z dlužné částky. Pro případ porušení povinností plynoucích z úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta i závazek žalovaného hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady na vymáhání. Vzhledem k tomu, že svůj závazek žalovaný řádně neplnil, došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužné částky ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou, stejně tak i pokud jde o úrok z úvěru, neboť byly sjednány úrokové sazby, za které i jiné subjekty se zapsaným předmětem podnikání poskytování úvěrů v obchodním rejstříku poskytují klientům úvěry, poplatky a smluvní pokuty, zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobkyně, tedy částku 66 412,03 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. 8. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 180,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 657 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 412,03 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 890 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., neboť předžalobní výzva k plnění ze dne 19. 2. 2021 postrádá základní právní rozbor ve smyslu výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb, když mj. poukazuje na uzavření předmětných smluv dle (v době jejich uzavření) již více jak pět let neúčinného obchodního zákoníku, a z částky 3 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 350 Kč