22 C 160/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 23. 11. 2020 se žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 000 Kč od 18. 8. 2019 do zaplacení. Žalobou uplatněný nárok žalobce zdůvodnil tím, že se žalovaným dne 23. 6. 2018 uzavřel Smlouvu o úvěru ve výši 26 550 Kč, skládající se z jistiny 15 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 11 550 Kč. Úvěr měl být splácen týdenními splátkami ve výši 443 Kč s tím, že první splátka měla být zaplacena do sedmého dne od uzavření Smlouvy a další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu nejbližší příští týdenní splátky. Žalovaný splácel nepravidelně, když celkem zaplatil pouze částku 15 550 Kč, kterou žalobce vydělil týdenní splátkou 443 Kč, čímž vypočetl, kdy se žalovaný dostal do prodlení, pokud by splácel v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky tak nastala dne 1. 3. 2019. Žalovaný je v prodlení ode dne 18. 8. 2019. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud usnesením ze dne 11. 5. 2021, č. j. [číslo jednací] vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě a k tomu, zda s takovým postupem souhlasí, s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s navrženým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 28. 5. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: účastníci dne 23. 6. 2018 mezi sebou uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobce při podpisu smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 250 Kč, poplatek za zpracování a poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3 300 Kč. Žalovaný měl jistinu půjčky a souhrnný poplatek žalobci zaplatit v celkem 60 týdenních splátkách o výši denní splátky 442,50 Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 30. 6. 2018 a další splátky vždy do sedmi dnů od předchozí splátky. Ve smluvních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz článek I odst. 2 Smlouvy), že pokud žalovaný nesplní svoji povinnost zaplatit jednotlivou splátku včas, má žalobce právo požadovat zaplacení celé zbylé částky včetně příslušenství. Z přehledu zaplacených částek má soud za prokázané, že žalovaný žalobci zaplatil celkem částku 15 550 Kč. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud má za prokázané, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 2395 o. z., dle kterého závazku žalobce poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky odpovídá závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Žalovaný se dále v rámci smluvní volnosti zavázal žalobci zaplatit poplatek za zpracování a doručení úvěru a poplatek za hotovostní inkaso splátek, což je odůvodněno ustanovením § 1746 odst. 2 o. z. Žalobce v řízení prokázal uzavření smlouvy o úvěru se žalovaným, jakož i poskytnutí peněžních prostředků žalovanému. Bylo tedy na žalovaném, aby prokázal, že půjčku skutečně vrátil, že zaplatil sjednaný úrok a že k prodlení s vrácením půjčky nedošlo, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný ovšem v řízení ničeho netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svůj závazek vůči žalobci řádně a včas, je v prodlení (§ 1968 o. z.). Požadavek žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení je tedy zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení plyne z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v téže výši. Náhradu jiných nákladů řízení žalobce nepožadoval. 12. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem.