22 C 164/2021-29 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu dne 25. 1. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku 88 943 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 84 676 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15. 3. 2016 (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VOP“) a Sazebník poplatků. Na základě Smlouvy žalobce dne 16. 3. 2016 poskytl žalované [celé jméno žalované] úvěr ve výši 150 000 Kč bankovním převodem. Žalovaní se zavázali poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit smluvní úrok z úvěru formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 590 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje 30. dnem po dni poskytnutí úvěru. Žalovaní podpisem Smlouvy dále přistoupili též k rámcové smlouvě o skupinovém pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr a zavázali se tak měsíčně platit poplatek za pojištění ve výši 6,99 % z měsíční splátky úvěru splatný společně se splátkami úvěru. Žalovaní se se splácením úvěru dostali do prodlení se zaplacením více jak 2 měsíčních splátek, resp. se zaplacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. V důsledku prodlení žalovaných žalobce dopisem ze dne 2. 9. 2020 odstoupil od Smlouvy, čímž se podle VOP stal nesplacený zbytek úvěr ihned splatným. Dopis o odstoupení od Smlouvy byl žalovaným odeslán dne 3. 9. 2020. Účinky odstoupení nastaly nejpozději dne 14. 9. 2020. Žalobce nyní požaduje zaplacení částky 88 943 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 84 676 Kč, dlužných běžných úroků z úvěru v částce 3 582 Kč a z dlužných poplatků za pojištění ve výši 685 Kč. 2. Žalovaní zůstali v řízení nečinní, jejich stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o. s. ř.”), bez nařízení jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě tvrzení žalobce a jím označených důkazů. Žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobce. Žalované soud usnesením ze dne 10. 5. 2021, č. j. 22 C 164/2021-23, vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda s rozhodnutím věci souhlasí s tím, že pokud se ve lhůtě nevyjádří, bude soud jejich nečinnost považovat za souhlas s navrženým postupem. Žalovaní se ve lhůtě ani později nevyjádřili, ačkoli jim bylo předmětné usnesení doručeno na adrese jejich bydliště (§ 46b písm. a) o. s. ř.) tzv. fikcí doručení nastalou dne 31. 5. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud na základě důkazů označených žalobcem učinil následující skutková zjištění. Dne 15. 3. 2016 žalobce jako úvěrující uzavřel se žalovanou [celé jméno žalované] jako klientkou a žalovaným [celé jméno žalovaného] jako spoludlužníkem Smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo]. Na jejím základě se žalobce zavázal žalované [celé jméno žalované] poskytnout bankovním převodem úvěr ve výši 150 000 Kč a oba žalovaní se zavázali úvěr splatit formou 90 měsíčních splátek ve výši 2 590 Kč (včetně poplatku za pojištění), přičemž první splátka byla splatná 30. den po čerpání úvěr a každá další splátka byla splatná v 15. den v dalším kalendářním měsíci. Sjednaná úroková sazba činila 11,1 % ročně z jistiny úvěru. Dále z obsahu Smlouvy plyne, že se žalovaní jejím podpisem připojili k pojištění schopnosti splácet na základě Smlouvy o skupinovém pojištění [číslo] uzavřené mezi žalobcem jako pojistníkem a francouzskými společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] jako pojistiteli a na toto pojištění se žalovaní zavázali měsíčně platit poplatek ve výši 169 Kč splatný v rámci splátek úvěru. Celkem měli žalovaní žalobci zaplatit částku 217 890 Kč. Úvěr byl žalobcem žalované vyplacen dne 16. 3. 2016 na její bankovní účet a žalovaní pravidelně platili splátky úvěru až do března 2020, později již nezaplatili ničeho, jak plyne z přehledu plateb ke Smlouvě. Z přehledu plateb dále plyne, že celkový dluh na úvěru včetně poplatku za pojištění činil 88 943 Kč, z toho 84 676 Kč dlužná jistina úvěru, 3 582 Kč dlužný smluvní úrok a 685 Kč dlužný poplatek za pojištění. Dne 2. 9. 2020 žalobce formou dvou dopisů zaslaných žalovaným odstoupil od Smlouvy, neboť žalovaní byli v prodlení s placením 2 splátek, resp. byli v prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, a vyzval je k okamžitému zaplacení nesplaceného zbytku úvěru. Dne 1. 12. 2020 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal oběma žalovaným předžalobní výzvu k plnění. 5. Po právní stránce věc soud posoudil následovně. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ustanovení § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 9. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V dané věci se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 o. z., v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovaným na jejich požádání a v jejich prospěch peněžité prostředky a žalovaní se zavázali tyto prostředky v dohodnuté lhůtě a dohodnutým způsobem vrátit a zaplatit ujednaný smluvní úrok (§ 2399 a § 1931 o. z.) Smlouva o úvěru byla sjednána platně a žalobce své závazky vůči žalovaný z ní plynoucí, tj. vyplacení peněžitých prostředků, řádně a včas splnil. V rámci úvěrové smlouvy účastníci jejím podpisem žalovaní přistoupili k pojištění své odpovědnost splácet, které má jako pojistník sjednané žalobce, a zavázali se na toto pojištění žalobci platit poplatek. Ujednání o poplatku za pojištění nachází hmotněprávní oporu v ustanovení § 1746 odst. 2 o. z., dle kterého si strany mohou sjednat i závazek výslovně neupravený občanským zákoníkem. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal existenci platné smlouvy o úvěru včetně sjednání plateb poplatku za pojištění, jakož splnění svých povinností, které mu ze smlouvy plynuly, bylo na žalovaných, aby v řízení po skutkové stránce tvrdili a prokázali, že svůj závazek řádně a včas splnili, případě že žalobcem tvrzený závazek zanikl jiným způsobem, resp. že vůbec nevznikl. Žalovaní ale zůstali v řízení nečinní a netvrdili a neprokazovali ničeho. Proto soud ve výše uvedeném směru vyhověl, neboť ji shledal důvodnou, a žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně splnit žalobou uplatněný nárok (§ 1872 odst. 1 o. z.). 12. Protože se žalovaní svým jednáním dostali do prodlení s placením peněžitého závazku (§ 1968 o. z.), má žalobce v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 454,50 Kč Tyto náklady tvoří 4 269 Kč soudní poplatek, 11 650 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby à 4 660 Kč (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „a. t.“, a za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny á 2 330 Kč (jednoduchá výzva k plnění) podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h), § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 a. t., neboť výzva k plnění zaslaná advokátek žalobce žalovaným neobsahuje skutkový a právní rozbor věci a nesplňuje tak náležitosti předžalobní výzvy k plnění podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 900 Kč paušální náhrada nákladů zastoupení à 300 Kč za tři úkony právní služby podle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a režijního paušálu v částce 2 635,50 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 14. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. Místo plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.