22 C 237/2021-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 86 215,45 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 7.12.2016 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou rovněž částku (tzv. souhrnný poplatek) ve výši 46 892 Kč tvořenou součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 337 Kč v sazbě 21 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 14 800 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 20 755 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek á 6 217 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 16.11.2017. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné jistině 54 884,20 Kč a na dlužném poplatku 31 331,25 Kč. Neuhrazená jistina se pak úročí úrokem 21 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobce, společnost [právnická osoba] Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 20.1.2020. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 86 215,45 Kč spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od 8.6.2018 do data postoupení v částce 18 953,34 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 16.12.2017 do data postoupení v částce 9 400,90 Kč. 3. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] byla dne 7.12.2016 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 65 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 111 892 Kč (půjčených 65 000 Kč a poplatek 46 892 Kč tvořený součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 11 337 Kč v sazbě 21 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 14 800 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 20 755 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 6 217 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy. Dopisem ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. Dále byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka, o čemž svědčí poštovní podací arch. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 20.1.2020, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. 7. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. 8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, žalobci tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalobci náleží úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 163,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 449 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 86 215,45 Kč sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 640 Kč ve výši 3 074,40 Kč. 10. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.