22 C 312/2021-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 68 230,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 13.2.2017 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen "Smlouva1"). Na základě této Smlouvy1 poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy1. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou rovněž částku ve výši 34 167 Kč, tzv. poplatkem tvořeným součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 155 Kč v sazbě 29 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 9 380 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 17 632 Kč, a to formou 60 týdenních splátek á 1 237 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 8.1.2018. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné zápůjčce 36 640 Kč a na dlužném poplatku 31 590,84 Kč. Neuhrazená zápůjčka se pak úročí úrokem 29 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Hodnota pohledávky ze Smlouvy1 činila 68 230,84 Kč spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 10.4.2018 do data postoupení v částce 19 214,63 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z jistiny od 16.1.2018 do data postoupení v částce 6 358,57 Kč. 2. Dále se žalobce se domáhal za žalovaným zaplacení částky 14 155,65 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 7.10.2016 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen "Smlouva2"). Na základě této Smlouvy2 poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaný převzal rovněž hotově v den uzavření smlouvy2. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou částku ve výši 11 416 Kč, tzv. poplatkem tvořeným součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 287 Kč v sazbě 17,35 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 1 700 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 7 429 Kč, a to formou 18 měsíčních splátek á 1 524 Kč. Žalovaný však ani tyto smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátka byla i v tomto případě žalovaným uhrazena 24.9.2017. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na dlužné zápůjčce 9 557,16 Kč a na dlužném poplatku 4 598,49 Kč. Rovněž tato neuhrazená zápůjčka se úročí úrokem, a to ve výši 17,35 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Hodnota pohledávky ze Smlouvy2 činila 14 155,65 Kč spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 17,35 % ročně z dlužné jistiny od 8.4.2018 do data postoupení v částce 3 007,73 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny od 24.10.2017 do data postoupení v částce 1 750,27 Kč. 3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávek z obou shora uvedených smluv na žalobce, společnost [právnická osoba] Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 20.1.2020. 4. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky na žalobce, až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 5. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 6. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 7. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] byla dne 13.2.2017 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 74 167 Kč (půjčených 40 000 Kč a poplatek 34 167 Kč tvořený součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 7 155 Kč v sazbě 29 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 9 380 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 17 632 Kč) v 60 týdenních splátkách po 1 237 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy. 8. Dále byla mezi žalovaným a předchůdcem žalobce [právnická osoba] byla dne 7.10.2016 uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo]. Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a žalovaný se naopak zavázal vrátit žalobci celkem 27 416 Kč (půjčených 16 000 Kč a poplatek 11 416 Kč tvořený součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 287 Kč v sazbě 17,35 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky 1 700 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek 7 429 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 1 524 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná 7. dne po uzavření smlouvy. 9. Dopisem ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek z obou smluv na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení dlužných pohledávek z obou smluv s tím, že byl upozorněn na soudní řízení. 10. Žalovanému byla zaslána Předžalobní upomínka, o čemž svědčí poštovní podací arch. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 20.1.2020, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. 11. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel ve dvou případech smlouvu o zápůjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ust. § 2390 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta za sjednaný úrok (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý úrok. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení zápůjčky a zaplacení úroku neprokázal. Proto bylo žalobě vyhověno. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to s přihlédnutím k výši úroků ve výši 6 358,57 Kč, ve výši 1 750,27 Kč a dále úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 429,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 296 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 386,49 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 160 Kč ve výši 2 973,60 Kč. 14. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.