22 C 455/2020-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky 33 822 Kč s příslušenstvím, představující nesplněné závazky žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel dne 13.10.2017 s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO]. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému dne peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou uhradit dále úrok v pevné výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 750 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 378 Kč a umožnění hrazení splátek v místě bydliště ve výši 2 700 Kč, tedy celkem částku 27 272 Kč, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 948 Kč Poslední splátka byla splatná 13.12.2018. Z důvodu nehrazení splátek (poslední byla žalovaným uhrazena 14.10.2017), právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na jistině 14 008,67 Kč, úroku 1 255,89 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru 5 569,47 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 007,03 Kč a úhradě za hrazení splátek v místě bydliště 3 480,94 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně uhrazen ve lhůtě sjednané, tj. k 13.12.2018, úročí se neuhrazená jistina úvěru od 14.12.2018 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. Do data postoupení pohledávky žalobce úrok vyčíslil částkou 1 936,58 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobce rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě vyčíslené v částce 8 500 Kč. K datu postoupení pohledávky úrok z prodlení činí částku 1 229,70 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.5.2019, a to s účinností ke dni 16.5.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 1.7.2021 se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu. 3. Soud z předložených listin zjistil, že dne 13.10.2017 byla mezi předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný si peněžní prostředky převzal osobně při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal předchůdci žalobce vrátit půjčenou jistinu 15 000 Kč a dále uhradit tzv. náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 272 Kč (úrok v pevné výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 750 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 378 Kč a umožnění hrazení splátek v místě bydliště ve výši 2 700 Kč), tedy celkem částku 27 272 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 1 948 Kč. Dle transakční historie žalovaný nehradil splátky řádně, kdy poslední splátku uhradil ve výši 1 950 Kč, a to dne 14.10.2017. Dále již žalovaný ničeho neuhradil. V průběhu smluvního vztahu tedy žalovaný uhradil jednou splátkou celkem 1 950 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl žalovaným řádně hrazen, vznikl předchůdci žalobce rovněž nárok na úrok 15 % p. a., a to z dlužné jistiny od data, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo přímo v testu smlouvy o úvěru, kdy pro případ prodlení dlužníka činila 0,1% denně z příslušné dlužné částky. Žalobcem byla smluvní pokuta vyčíslena na 8 500 Kč. Předmětná pohledávka byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 16.5.2019 mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29.5.2019. Po postoupení pohledávky na žalobce žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes žalobcem zaslanou výzvu k plnění ze dne 19.11.2019. Dle poštovního podacího lístku byla výzva žalovanému zaslána dne 19.11.2019. 4. Dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 8. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. V daném případě při posuzování žaloby, po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 2.7.2015 platně uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a dále spolu s náklady spotřebitelského úvěru, tedy částku v celkové výši 27 272 Kč, vrátit, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný dle tvrzení žalobce a transakční historie zaplatil pouze toliko 1 950 Kč. Protože se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky či jiný způsob zániku jeho dluhu. Soud tedy vycházel z žalobního tvrzení, že dluh nebyl žalovaným dosud uhrazen ani nezanikl jinak a uložil žalovanému vyčíslenou dlužnou částku žalobci, který je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby, spolu s úrokem 15 % p. a. z dlužné jistiny od 22.5.2019, když za dobu předchozí od 14.12.2018 do postoupení pohledávky byl vyčíslen částkou 1 936,58 Kč, zaplatit. 13. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). 14. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení žalobci náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a byl přiznán za období od 14.12.2018 do postoupení pohledávky v částce 1 229,70 Kč a dále ve výši 9 % p.a. od 22.5.2019 až do zaplacení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 481 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 303 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 822 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovanýc