22 C 530/2020-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 23.6.2020 domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku 21 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 22.12.2016 byla mezi ním a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr 10 000 Kč. Žalovaný si sjednanou jistinu v hotovosti převzal při podpisu Smlouvy. Žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy. Úrok byl dohodnut ve výši 28 % z jistiny, tedy ve výši 2 800 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný se tedy Smlouvou zavázal uhradit celkovou částku ve výši 18 200 Kč po odečtení poplatku 400 Kč ve 13 rovnoměrně rozložených splátkách po 1 300 Kč, kdy první splátka byla splatná 28. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k uzavření Smlouvy. Žalovaný na svůj závazek ze Smlouvy uhradil administrativní poplatek 400 Kč a dále částku celkem 1 300 Kč. Žalovaný se však dnem 29.10.2018 dostal do prodlení se splácením svého závazku, neboť neuhradil řádně a včas 2. splátku splatnou 28.10.2018. Dnem splatnosti poslední splátky 28.10.2019 pak nastala splatnost celého úvěru. S ohledem na prodlení žalovaného mu byla v souladu se Smlouvou, uložena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu v celkové výši 5 000 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu dopisem označeným jako„ Předžalobní upomínka-výzva k úhradě“ který byl žalovanému zaslán dne 9.4.2020. Žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne [datum] se, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. Protože zástupce žalobce se z přítomnosti u jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho přítomnosti a žalovaný o odročení jednání nepožádal, soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) bez přítomnosti stran sporu. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným jako dlužníkem dne 28.8.2018 (dále jen“ Smlouva“) bylo zjištěno, že tyto strany uzavřely smlouvu o úvěru za dále stanovených obchodních podmínek, s nimiž jsou smluvní strany srozuměny a jež jsou součástí této Smlouvy. Ve Smlouvě se věřitel zavázal při podpisu Smlouvy poskytnout žalovanému úvěr v částce 10 000 Kč. Úvěr byl poskytnut za úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za hotovostní výběr splátek a poplatek za uzavření smlouvy, splatný při podpisu smlouvy (dále jen„ celkové náklady spotřebitelského úvěru“). Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 8 600 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 28 % z jistiny, tedy ve výši 2 800 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný se tak výslovně zavázal vrátit žalobci na jistině 10 000 Kč, na celkových nákladech spotřebitelského úvěru 8 600 Kč, celkem tedy 18 600 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, přičemž administrativní poplatek je splatný při výplatě úvěru a úrok a úplata v prvních 6 měsíčních splátkách a také částečně v 7. splátce. Doporučeným termínem úhrady byl 28. den v měsíci. RPSN činila při splatnosti 13 měsíců 212,32 %. Dále bylo v čl. III. bodu 5. uvedeno, že dlužník se zavazuje hradit splátky v hotovosti osobě zprostředkující mu tento úvěr nebo pracovníkovi věřitele či jiné pověřené osobě věřitele. Věřitel povede záznamy o platbách ve splátkovém kalendáři. Dle článku V. bodu 2. smlouvy v případě, že dlužní nesplní povinnost uhradit splátku řádně a včas, věřitel jej může vyzvat k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dnů. Pokud dlužní ani přes tuto výzvu splátku neuhradí, věřitel má právo prohlásit úvěr za splatný. Dnem zesplatnění přirůstá k jistině i nesplacené část úroků. Dále bylo v čl. V. bodu 4. Smlouvy uvedeno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 4. Ze„ Zprávy klienta ke dni 28.8.2018“ bylo zjištěno, že žalovaný uhradil administrativní poplatek 28.8.2018 a dále řádně první splátku 1 300 Kč, dne 28.8.2018 a od 2. splátky včetně již neuhradil ničeho. Celkem žalovaný zaplatil na splátkách částku 1 300 Kč. Zesplatnění nastalo uplynutím splatnosti poslední splátky, tj. dnem 28.10.2019. 5. Dopisem ze dne 7.4.2020 označeném jako„ Předžalobní upomínka – výzva k úhradě“ byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku neprodleně uhradil. Dle podací knihy byla Předžalobní upomínka zaslána žalovanému dne 9.4.2020. 6. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 9. Dle § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. V daném případě při hodnocení žaloby po stránce skutkové i právní, na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je v plném rozsahu důvodná. Závazkový vztah mezi žalobcem a žalovaným vzniklý na základě smlouvy o úvěru je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení občanského zákoníku upravujících práva a povinnosti stran smlouvy o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky splácení úvěru uvedené přímo na formuláři úvěrové smlouvy. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel úvěrovou smlouvu, na základě které mu v den podpisu Smlouvy poskytl částku 10 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit a celkem spolu s náklady spotřebitelského úvěru, tj. s úrokem, poplatkem za správu úvěru, poplatkem za hotovostní výběr splátek a poplatkem za uzavření smlouvy, uhradit 18 600 Kč. Hradil však nepravidelně, celkem zaplatil 1 700 Kč. Dluh tedy činí na jistině a nákladech spotřebitelského úvěru 16 900 Kč. Rovněž i smluvní pokuta byla sjednána dostatečně určitým způsobem tak, že výše měsíční smluvní pokuty se rovná výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž souhrn výše pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Rovněž bylo dohodnuto, pro případ kterého konkrétního porušení smluvních povinností je smluvní pokuta sjednána. Na smluvní pokutu vznikal věřiteli nárok v případě, že dlužník (žalovaný) nebude řádně a včas plnit na svůj závazek. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Cdo 3622/2011 ze dne 18.12.2012 je výše smluvní pokuty přiměřená nezakládající rozpor s dobrými mravy, tedy platně, když k tíži žalobce coby věřitele nelze vykládat ani dlouhodobé prodlení žalovaného, v důsledku nějž se smluvní pokuta navyšovala. Soud tak žalobě i v tomto ohledu vyhověl, navíc žalobce požaduje smluvní pokutu do ½ výše poskytnuté jistiny. 14. Žalobce prokázal existenci pohledávek i jejich výši, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neunesl tak břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužných částek či jiný způsob zániku dluhu. Soud tak zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobce, která na žalobce přešla platnou smlouvou o postoupení pohledávek, jak je uvedeno výroku I. rozsudku. 15. Protože se ža