22 C 86/2021 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 18. 12. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“) dne 24. 8. 2006 uzavřela se žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen " Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou půjčkou rovněž částku ve výši 15 9900 Kč, tj. jistinu ve výši 10 000 Kč a tzv. souhrnný poplatek ve výši 5 990 Kč, a to formou 39 týdenních splátek á 410 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný své smluvní závazky nesplnil řádně a včas, došlo k zesplatnění celého neuhrazeného zbytku půjčky. Smlouva zanikla uplynutím 39 týdnů od data podpisu, tedy dne 24. 5. 2007. Jelikož žalovaný na svůj závazek zaplatila pouze 5 810 Kč, původnímu věřiteli vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé nezaplacené části celkové dlužné částky, tj. částku 10 180 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a dlužnou část souhrnného poplatku ve výši 180 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a [právnická osoba] [anonymizováno]., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky za žalovaným [právnická osoba] [anonymizováno]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno]. a žalobcem, pak došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce, přičemž tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 11. 9. 2018. Žalobce tak nyní nárokuje zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok (souhrnný poplatek) ve výši 180 Kč a zákonný úrok z prodlení ročně z částky 10 000 Kč od 2. 7. 2007 do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc rozhodl podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů doložených žalobcem, který s tímto postupem již v žalobě souhlasil, přičemž žalovaného soud usnesením ze dne 16. 8. 2021, č. j. 22 C 86/2021-25 vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy vyjádřil k žalobě Žalovaný se k výzvě ve lhůtě ani později nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení doručeno na doručovací adresu podle § 46b písm. a) o. s. ř. tzv. fikcí doručení nastalou dne 27. 5. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud má po skutkové stránce za zjištěné, že původní věřitel a žalovaný mezi sebou dne 24. 8. 2006 mezi sebou uzavřeli Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalobce půjčil žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž souhrnný poplatek v souvislosti s touto částkou činil 5 990 Kč. Žalovaný měl jistinu půjčky a souhrnný poplatek žalobci zaplatit v celkem 39 týdenních splátkách o výši denní splátky 410 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od podpisu Smlouvy a další splátky vždy do sedmi dnů od předchozí splátky. Žalovaný tak měl původnímu věřiteli celkem zaplatit částku 15 990 Kč. Podpisem Smlouvy žalovaný stvrdil, že od původního věřitele převzal předmět půjčky, tj. peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Pohledávku za žalovaným původní věřitel postoupil [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 s účinností ke dni zaplacení úplaty za postoupení pohledávek, tj. ke dni 25. 6. 2015, přičemž tato změna byla žalovanému oznámena doporučeným dopisem ze dne 25. 6. 2015 [právnická osoba] [anonymizováno] následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem ze dne 14. 9. 2018. Doporučeným dopisem ze dne 4. 12. 2019 právní zástupce žalobce žalovanému zaslal jednoduchou výzvu k plnění. 5. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. 1964“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z. 1964 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. 2012“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. 2012 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. 2012 dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. V dané věci se jedná o spor z titulu smlouvy o půjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle výše uvedených ustanovení § 657 o. z 1964. Smlouva o půjčce je tzv. reálným kontraktem, k jehož uzavření je nezbytné předání předmětu půjčky, což bylo ve věci prokázáno. Žalovanému tedy byla původním věřitelem poskytnuta peněžitá částka, kterou se žalovaný zavázala vrátit v pravidelných týdenních splátkách a současně zaplatit tzv. souhrnný poplatek, který soud posoudil jako úrok z půjčky podle § 658 o. z. 1964. Žalovaný však svůj závazek nesplnil řádně a včas, když plnil pouze částečně, čímž porušil jak příslušné ustanovení občanského zákoníku z roku 1964, tak i obsah a podstatu mezi stranami uzavřené smlouvy – totiž půjčené finanční prostředky dohodnutým způsobem vrátit. Soud posuzoval platnost smlouvy o půjčce podle právní úpravy platné a účinné v době jejího sjednání (§ 3028 odst. 3 o. z. 2012). Aktivní legitimace je v souladu ustanoveními § [číslo], § [číslo] odst. 1 a § 1882 odst. 1 o. z. 2012 dána smlouvami o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a [právnická osoba] S.à.r.l. a následně mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobcem a dopisy, kterými byly tyto změny v osobě věřitele oznámeny žalovanému. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 1 o. z. 2012 soud posuzoval platnost obou smluv o postoupení pohledávky za žalovaným podle občanského zákoníku z roku 2012, neboť tento byl platný a účinný v době jejich sjednání. Žalobce prokázal svoji aktivní věcnou legitimaci a uzavření smlouvy o půjčce i předání jejího předmětu žalovanému, a tvrdil, že žalovaný ani jemu ani předchozím věřitelům svůj dluh nesplnil zcela. Bylo tedy na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že svůj dluh splnil zcela, že jeho dluh zcela zanikl jiným způsobem, případně že vůbec nevznikl. Žalovaný ovšem v řízení zůstal nečinný a netvrdil ani neprokazoval ničeho. Soud tak podané žalobě vyhověl, neboť je důvodná. 12. Žalovaný se nesplnil svůj závazek vůči původnímu věřiteli řádně a včas, je tedy v prodlení (§ 517 odst. 1 o. z. 1964). Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení je tak zcela po právu a je odůvodněn ustanovením § 517 odst. 2 o. z., výše žalobcem požadovaného úroku z prodlení je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak i v tomto směru podané žalobě vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady tvoří 400 Kč soudní poplatek, 500 Kč odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t. a za jeden úkon ve výši jedné poloviny podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a. t. à 100 Kč (jednoduchá výzva k plnění) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1 a. t., 300 Kč paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby à 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 168 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). 14. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. věty před středníkem. [obec] plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. Soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku uvedl pouze př